Přestože Putinovský režim ve skutečnosti nemá s komunismem moc společného, debaty kolem něj často končí úvahami (vyslovil ji koneckonců i prezident Zeman), že sověti nás osvobodili od nacistického zla a komunismus u nás zanechal daleko méně škod než nacismus.

Je to omyl hned v několika bodech. I když naprosto chápu, proč k němu diskutující dospívají.

První je deformace vzniklá naším lokálním viděním. Za nacisty zůstalo v Československu 360.000 zavražděných a spousta uvězněných lidí. Za komunisty ne. Tedy zavražděných bylo mnohem méně a politických vězňů „jen“ asi 100.000. Tedy v Československu, to je důležité dodat. Jenže v globálu ta statistika vypadá úplně jinak. Samozřejmě historici uvádějí daná čísla v určitém rozpětí a vždy záleží na tom, jestli započteme jen přímé zavražděné, případně padlé, nebo přidáme i mrtvé, které zabily hladomory a epidemie způsobené vládou onoho diktátora a jeho režimu. Ale v určité toleranci pak vypadají statistiky vlády nejhorších diktátorů světa zhruba takhle:

Oběti nejhorších diktátorských režimů

Mao Ce-Tung 77.000.000
Stalin 42.000.000
Hitler 21.000.000
Čankajšek 10.000.000
Lenin 4.000.000
Hideki Todžó 4.000.000
Pol pot 3.000.000

Není třeba dlouhých komentářů, aby bylo jasné, že aniž bychom chtěli zlehčit hrůzy způsobené nacisty, komunisté jich nadělali ještě mnohem víc. A potažmo boj mezi hitlerovským a stalinským režimem nebyl o zlém Německu a hodném Rusku, ale o střetu dvou z pohledu etiky stejně nepřijatelných režimů.

Druhý omyl, za který do velké míry mohou naši učitelé (a učebnice) dějepisu, je představa, že sovětské rozpínání po druhé světové válce je následek války způsobené fašisty a nacisty. Jenže skutečnost je přesně opačná.

Bolševická revoluce proběhla v Rusku na sklonku roku 1917 a během let 1919-20 se pak bolševici pokusili podobným (z Ruska podporovaným) pučem převzít vládu v řadě dalších zemí. Nemusíme chodit daleko, naši vojáci je vyháněli z východního Slovenska, kde vyhlásili sovětskou republiku, Maďaři je potlačovali u nich, pokus o bolševický puč proběhl i v Itálii a Německu.

Až v roce 1922 podnikl Mussolini (mimochodem v mládí nadšený socialista) svůj pochod na Řím, a davy ho vítaly jako osvoboditele – od hrozby bolševismu. A v podstatě stejný průběh měl nástup fašismu a nacismu v Německu a Španělsku. Nástup fašismu a nacismu v Evropě byl jednoznačně odpovědí na obrovský nástup bolševismu, nebýt bolševiků, nebyli by fašisté a nacisté. Tuhle kauzalitu je evidentně třeba si připomínat.

Pokračovat ve čtení článku na: http://houska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=454393

990 Celkem čtenářů 3 Dnes čtenářů
AdminHistorieSpolečnostVšechny rubrikyhistorie,komuisus,nacismusPřestože Putinovský režim ve skutečnosti nemá s komunismem moc společného, debaty kolem něj často končí úvahami (vyslovil ji koneckonců i prezident Zeman), že sověti nás osvobodili od nacistického zla a komunismus u nás zanechal daleko méně škod než nacismus. Je to omyl hned v několika bodech. I když naprosto chápu,...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii