Někdy zhruba před deseti tisíci lety, jen co odezněla čtvrtá doba ledová, se lidé (zpočátku jen na pro to nejpříhodnějších místech) začali věnovat zemědělství. Ruku v ruce s tím narůstal jejich počet, společenství začalo růst. Větší společenství umožilo plánování rozsáhlejších akcí a současně se na jedno místo – sídliště našich předků – začaly kumulovat zdroje. Tedy zezačátku hlavně potraviny. A zdoje začaly přitahovat vetřelce, a aby se lidské společenství, které zdroje vytvářelo, mohlo bránit, pomalu genericky docházelo ke vzniku nejstarších států.

První (a často jedinou) funkcí nejstarších států byla ochrana členů společenství a jejich zdrojů. Tuto ochranu zajišťovala vrstva lidí, kteří se záhy staly prominenty, politickou elitou. Vpodstatě od začátku tak trochu parazitovali na ostatních, brali si větší díl zdrojů, než průměrně připadal na ostatní. Ale společenství jim to tolerovalo, protože oni zajišťovali bezpečí všech. Byli za něj odpovědní – a když na to došlo, pokládali za něj život.

Politické elity si v průběhu dějin přisvojovaly stále větší díl pravomocí a společného bohatství, ale s různými výkyvy jim to procházelo. Stát postupně narostl a zajišťoval i jiné věci než pouhou bezpečnost a vymahatelnost práva. A bral větší díl zdrojů a poiltické elity větší díl přerozdělovaly.

Tu a tam, když přestaly plnit své poslání, byly vyměněny. Pravda, většinou krvavě. Ale s těmito výkyvy se celých těch deset tisíc let udržuje jakási rovnováha mezi tím, jaký díl zdrojů politické elity ovládnou, a jakou paletu a jak kvalitních služeb obyvatelům poskytují. Ale když se podíváme do historie, ty dvě prvotní zadání – zajištění bezpečnosti a vymahatelnost práva – to byly vždy.

Mimochodem: Víte, jak se podle krále Richarda pozná šlechtic? Když do země vpadne nepřítel – sedlák jde dobytek a úrodu schovat do lesa, kupec jde zakopat své peníze, ale šlechtic – vezme meč, a jde proti nepříteli bojovat. To je charakteristika politické elity a legitimity její existence.

Současné elity – a nejen v ČR – tuto rovnováhu – a splečenskou dohodu  zradily. Jednak ten díl zdrojů, které si přisvojují přerozdělovat a ovládat, nabobtnal ke kritické hranici. A jednak přestaly chápat, že jejich úlohou je zajištění bezpečnosti a zákonnosti pro vlastní občany. Současné politické elity propadly chiméře o vlastním na „hloupých lidech“ nezávislém poslání vytvářet a šířit „dobro“. Dělat svět lepší podle svévolně vymezené představy toho, co je to „lepší“, a svá společenství překroutily na „vychovávat“ místo „chránit“. Politické elity často ve jménu jakýchsi ideálů „dobra“ a „správných humanistických hodnot“ upřednostňují boj za zájmy vetřelců přicházejících zvenčí, namísto, aby bojovaly za zdroje a bezpečnost vlastních lidí. Přestaly chápat, že stojí v čele státu a jsou odpovědní svým občanům za jejich bezpečí a blaobyt, a začly se chovat, jako kdyby stály v čele nápravného ústavu, jehož smyslem je převýchova svěřenců. A k tomu využívají všechny prostředky, které stát má – například média, cezuru, vzdělávací systém, propagandu, daňový a grantový systém.

Tyhle státy v tu chvíli ztratily svou legitimitu. Jejich elity si přivlastňují – stále nehorázněji – stále větší díl celkových zdrojů (podíl státu na HDP stoupá), a přitom nedokážou zabezpečit funkce pro které stát vznikl – ochranu občanů před vetřelci a udržení spravedlivého vymahatelného právního prostředí. Upřímně: Mnohé současné evropské státy jsou zhroucení blíž, než si chceme připustit. Státy, které ztratily svou legitimitu, ještě chvíli poběží samospádem, ale nebude to trvat dlouho.

A tak v přímém přenosu vidíme, jak politický mainstream bojovníků za „dobro“ prohrává jedny volby za druhými, a na jeho místo nastupují protestní strany. Někdo namítne, že ani ty protestní strany zpravidla nenabízejí vůbec žádný pozitivně definovaný program. Jejich hesly je boj proti něčemu. V součtu boj proti tomu, čím „staré“ politické strany zradily společenskou smlouvu. A ano, ty protestní politické strany neukazují moc nadějí, že ony tu dohodu naplní. Spálíme se s oligarchy jako Babiš, spálíme se s chiliastickými levičáky jakými jsou Piráti, budeme muset ověřit, že ani Okamurovo SPD nemá recept na skutečné řešení jediného problému, který si bere jako volební heslo.  Možná nás čekají divoká léta, možná i docela smutná a možná hodně smutná.

Pokusy o cenzuru, marginalizaci a nálepkování oponentů a kritiků, umlčování kritiky všechno jenom zhorší.  Je to stejný princip jako s papiňákem: Když nedovolíte unikání přetlaku, bouchne to. Komunistický blok se zhroutil, protože umlčoval kritiku a zabránil samoopravným mechanismům, aby věci daly dopořádku. A to, a mnozí to nebudou chtít slyšet, jak byl komunistický systém od prvopočátku zvrácený a předurčený k selhání, jeho elilty zradily onu společenskou smlouvu méně, než se toho dopouštějí elity dnešního západního světa. Takže pokud se ty „staré“ elity nebudou chtít nechat vyměnit, a nasadí do boje orwelovské nástroje, jak to dnes vidíme, dojde k výbuchům, otřesům, rozsáhlým a hlubokým konfliktům.

Během nich buď straníci těch „starých“ politických uskupení pochopí, co je smyslem jejich existence, a tu společenskou smlouvu začnou znovu plnit – a získají zpět své voliče, nebo s programem návratu k legitimnímu státu přijde nějaká nová politická strana. Otázka je jenom, jak dlouho to potrvá a kolik škody se při tom nadělá. A je pravda, že z těch našich tradičních politických stran, tedy popravdě i z těch nových stran, jsem neslyšel ani slovo reflexe, ani náznak uvědomnění si, co se děje a proč se to děje.

Ne, nemůže za to Putin, nemůžou za to hloupí a nevzdělaní voliči. Mohou za to samotné politické elity které zapomněly, nebo nikdy nepochopily, co je smyslem jejich existence a co jejich kruciálním závazkem vůči občanům.

646 Celkem čtenářů 1 Dnes čtenářů
https://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2018/04/47f5a5c13ba7d6741e347f0e62e87c91-1.jpghttps://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2018/04/47f5a5c13ba7d6741e347f0e62e87c91-1-150x150.jpgTomášEsejeSpolečnostelity,hospodaření státu,státNěkdy zhruba před deseti tisíci lety, jen co odezněla čtvrtá doba ledová, se lidé (zpočátku jen na pro to nejpříhodnějších místech) začali věnovat zemědělství. Ruku v ruce s tím narůstal jejich počet, společenství začalo růst. Větší společenství umožilo plánování rozsáhlejších akcí a současně se na jedno místo - sídliště...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii