Průzkumy volebních preferencí deformují výsledek voleb
Téměř trvale nás média krmí informací o tom, jak si stojí jednotlivé politické strany. Přemýšleli jste někdy o tom, jestli tuhle informaci potřebujete vědět? A jestli ovlivní vaše chování u voleb? Měli bychom o tom přemýšlet! Zveřejněné volební preference totiž volební výsledky nepředvídají, ony se velmi aktivně podílejí na jejich vytvoření. Zveřejnění volebních preferencí je součástí mediální masírky, kterou s voliči cvičí politické strany. Správné a ve správnou chvíli zveřejněné výsledky “průzkumů” mohou otočit volební výsledek.
Je veřejným tajemstvím, že různé agentury zajišťující průzkumy veřejného mínění “mají blízko” k různým politickým stranám. Mechanismy jsou různé, ale na racionální úrovni vnímání jsme tuto informaci vzali na vědomí. Zato když v médích vidíme ty krásné barevné grafy, jak stoupají klesají… je celé ratio pryč. Radujeme se a pláčeme jak malé děti, které se obávají, nadělí-li jim Ježíšek pod stromeček opravdu vysněný dárek. Většina lidí se v tu chvíli ani nepozastavuje nad tím, že co agentura, to ODLIŠNÝ výsledek.
Ty barevné křivky jsou hotové kouzelnické kousky. Informacemi o tom, jak stoupají nebo klesají, loutkáři cvičí s loutkami. Ovlivňují naši chuť jí volit, náhlé výkyvy těsně před volbami nás mohou, jsou-li správně provedeny, mobilizovat, abychom tam vyrazili, anebo znechutit – a to častěji. A když se jim povede odradit slušné lidi, nedivme se, že ti neslušní volí svého krále.
Když víte, které skupiny voličů konzumují určité druhy médií, mícháte koktejl, taktizujete. Stačí si představit, že by se vám povedlo 100% aktivizovat mladé lidi do 30 let a otrávit důchodce! Co myslíte, stále by dělící čára ve sněmovně probíhala mezi ODS a ČSSD? Nenechte se mýlit, premiérem by nebyl předseda ani jedné z nich. A když se naopak podaří mezi mladými lidmi rozšířit “blbou náladu”, která volby otráví právě jim? Samozřejmě, volby rozhodnou senioři. Sen nejlevější levice. Pracovat lze i se vzděláním nebo poměrem mezi zaměstnanci soukromých firem, státními zaměstnanci, živnostníky, důchodci a studenty.
A jak ty krásné grafy a jejich pohupování ovlivňují naše volební preference! Vemte si “malé” strany. Když dost hlasitě a opakovaně zveřejníte, že se rozhodně nedostanou přes hranici 5%, opravdu se přes ni nedostanou. Velká část jejich potenciálních voličů se totiž lekne, že by jejich hlas propadl, a dá ho jiné straně, která je pro ně ještě jakž takž přijatelná. Anebo prostě nejdou k volbám. Popravdě řečeno, prismatem marketingových specialistů velkých stran je to totéž. Buď jim ty hlasy přihrajou sami voliči, nebo se tam dokutálí díky volebnímu systému. Anebo naopak: Máte “malou” stranu a podaří se vám mediální kousek – alespoň jedna agentura zveřejní, že vaše popularita velmi stoupla, zvlášť mezi tak a tak vyprofilovanými voliči. Ti správně definovaní voliči se rychle podívají, co jste zač, zjistí, že jste možná docela dobrá alternativa k tomu, co chtěli volit předtím – a především jste volitelná alternativa – a dají vám hlas. Volební preference měla “pravdu”, ona malá strana s pár desítkami členů se přehoupla do sněmovny.
Zveřejňování výsledků volebních preferencí by prostě měli úplně zaříznout a zakázat. Stejně jsou do jednoho cinknuté. Tečka. A já k tomu, abych šel volit, nepotřebuju vědět, jak si která strana stojí. Chci se rozhodovat podle jejich programu – a hlavně podle zkušenosti, kterou jsem s nimi (a s lidmi v jejich čele) získal. Nechci být bičován nesmysly volebních kampaní ani “výsledky průzkumů”.
Napsat komentář