Už po několikáté volby nám kazuje statistika, že na jedné straně statisticky převažují mladí, vzdělaní obyvatelé měst, na druhé straně statisticky převažují starší, méně vzdělaní, voliči z venkova.  Ten rozpad je velmi viditelný třeba v prezidentských volbách, kde druhé kolo umožňuje právě dvě volby  Pojďme se podívat, proč tomu tak je a jak tomu rozumět.

Závislost nejvyššího formálně získaného vzdělání podle věku

Pojďme se podívat nejdřív a to, jak je to s nejvvyšším dosaženým formálním vzděláním v jednotlivých věkových kategoriích.

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věku k 26. 3. 2011 (v %)

Věk Počet obyvatel celkem  bez vzdělání základní vč. neukonče ného střední vč. vyučení úplné střední nástavbové a vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno
Celkem 100 0,5 17,6 33 27,1 4,1 12,5 5,3
15 – 19 100 0,3 76,9 6,1 5,9 0,1 10,8
20 – 24 100 0,4 10,2 20,9 51,1 3,4 8,1 5,8
25 – 29 100 0,5 7 24 32,1 5,9 23,3 7,2
30 – 34 100 0,5 6,2 29,7 31,9 6,5 18,6 6,6
35 – 39 100 0,4 5,6 39 30,2 4,8 14,3 5,8
40 – 44 100 0,4 5,9 38,5 31,6 3,5 14,5 5,6
45 – 49 100 0,5 7,7 37,7 30,5 3,5 15,2 4,9
50 – 54 100 0,5 11 41,8 24,7 3,6 14,2 4,3
55 – 59 100 0,5 16,6 41,2 22,8 3,8 11,8 3,2
60 – 64 100 0,4 16,1 42,2 24,7 4,2 9,8 2,6
65 – 69 100 0,4 21,2 36,5 23,5 5 11 2,4
70 – 74 100 0,5 28,1 35 21,4 4,3 8,3 2,5
75 – 79 100 0,6 35 33 17,1 3,6 8 2,7
80 100 0,8 40,4 32,5 13,4 3 6,3 3,6
nezjištěno 100 2,1 8,1 10,8 5,7 1 2,4 70

Podíváme-li se na tabulku, vidíme, že když si pro příklad vezmeme podíl vysokoškolsky vzdělaných, mezi sedmdesátníky jich najdeme asi 8%, mezi padesátníky cca 11-14% a mezi  třicátníky cca 14-18% Ovšem ve skupině 25-30 let je to 23,3%. A má-li maturitu cca 23% padesátníků, stejné formální vzdělání má cca 31% třicátníků a 51% lidí ve skupině 20-25.

Mladí lidé tedy mají podstatě vyšší statisticky doložené formální vzdělání. Mají i vyšší znalosti nebo osobností kompetence? Tady jsou poznatky psychologie jednozačné. Schopnosti, jejichž výsek někdy označujeme pojmem inteligence, stejně jako složitější struktury osobnostních kompetencí, jsou v populaci rozložené podle Gaussovy křivky.

 

Co z toho vyplývá? Že nejvyšší stupeň formálně dosaženého vzdělání u sedmdesátníka ukazuje jinou úroveň kompetencí než u dvacátníka. Ve skupině 20-25 stačí k maturitě percentil 51 (51% populace dosahuje lepších výsledků), zatímco padesátník statisticky dosáhl percentlu 23. Hovořit tedy o tom, že skupina dvacátníků je vzdělanější než skupina padesátníků je velice ošidné. Má v průměru mnohem vyšší dosažené formální vzdělání. Je v ní dvakrát tolik maturantů, stejně jako dvakrát tolik vysokoškoláků. A čtyřikrát tolik ve srovnání se sedmdesátníky. Jenže aby to bylo možné, znamená to, že úroveň daného vzdělání musela klesnout.

Tady samozřejmě narážíme na fenomén který by si vyžádal rozsáhlou odborou studii, protože velmi pravděpodobně není tento pokles úrovně absolventa školy plošný a v různých oborech se projevuje různou měrou. Logicky k tomu musí tak být například proto, že nárůst absolventů škol různého zaměření není plošný a například absolventů technických oborů příliš nepřibylo, zatímco obrovsku měrou přibylo absolventů škol humanitního zaměření. Že tmu tak je, je nepopiratelné a stačí k tomu přihlédnutí k rozložení kompetencí populace podle Gaussovy křivky. Ostatní souvislosti si můžeme nechat na jinou diskusi.

Podstatné je ale to, že při operování se statistikou, že jedna skupina voličů je vzdělanější si musíme uvědomovat, že to „vzdělanější“ znamená, že větší díl dané skupiny dosáhl vyššího formálního vzdělání bez toho, že bychom mohli srovnávat jejich kompetence. Když to nahrubo přeložíme, znamená to, že skupina mladých voličů bude ve statistice vycházet  „vzdělanější“, ačkoli výše a struktura jejich skutečného vzdělání a kompetencí se ve skutečnosti nebude příliš lišit od kompetencí jejich rodičů.

Věková struktura obyvatel v závisosti na velikosti obce

Tady se ukazuje první zřetelný trend: Mladí lidé odcházejí z venkova a zůstávají ve velkých městech, především v Praze. Než sáhodlouhé vysvětlování a složité tabulky, napoví grafika. Z té vidíme, že ve velkých městech rychle přibývá obyvatel ve věkové skupině cca 20-35 – na úkor venkova, kde je naopak viditelná stopa po jejich rodičích ve věku cca 60, kteří zde zůstávají.

Podíváte-li se na prostřední srovnávací demografický strom, ten červeno modrý „zub“ představují mladí lidé ve věku 20-30, kteří z menších obcí odešli do velkých měst, především Prahy. A zajímavé také je všimnout si, že ačkoli se velká města velmi rychle a intenzívně omlazují, ve věkové skupině cca 5-15 převažují děti z menších obcí. Mladí lidé, kteří odešli do velkých měst, mají statisticky významně menší počet dětí (a mají je později) než ti, kteří zůstali na venkově nebo v menších městech. 

Závislost věk – vzdělání – velikost bydliště

Když se koukneme, jak to vypadá na mapě – nejdřív saturace vyskoškolsky vzdělanými.

A pak kontrastně s těmi, kteří mají maximálně střední vzdělání a výuční list.

Proces odchodu mladých lidí do velkých měst je přitom jednoduchý: Protože narůstá podíl studentů vysokých škol, odcházejí mladí lidé po maturitě studovat do měst, kde jsou vysoké školy, logicky nejvíc z nich do Prahy. Tam během studia zakotví, získají kontakty, přátele, ale také první zaměstnání, často paralelně se studiem, a zvyknou si na městský styl života. 

Tady jim pomáhá trend, kdy státní správa strašidelným tempem bobtná a vytváří desítky tisíc nových úřednických míst. Ta stačí absorbovat značný podíl mladých absolventů hlavně humanitně orientovaných VŠ. Vedlejší efekt celého procesu je rostoucí poptávka po volných bytech a následné logické zdražování cen bydlení třeba v Praze. (Upřímně, řešením je mj. zeštíhlování státní správy a její decentralizace z Prahy.) Ale statisticky viditelným důsledkem je, že velká města (a jim přilehlé satelity) se plní mladými lidmi s bakalářským nebo i magisterským vzděláním humanitního směru. Aniž bychom chtěli trend posuzovat – podstatné je, že volební statistika nám pak neukazuje trendy dva, respektive tři (mladší, vzdělanější a z velkých měst), ale stále jen jeden. 

Souvislost mezi dosaženým vzděláním a zaměstnaností

Je dobře známá souvislost, že čím vyšší dosažené vzdělání, tím statisticky vyšší naděje, že člověk neskončí nezaměstnaný Ve skutečnosti jde především o souvislost statistickou a nikoli kauzální. Vyšší dosažené vzdělání – přes jeho klesající náročnost – stále znamená, že jde o aktivního člověka s jistými aspiracemi a ambicemi. Ty jsu mu pak vyšší zárukou zaměstnání než diplom sbalený v tubusu.

Zajímavé  – přestože logické je, že když bychom  hledali pravděpodobnost zda dotyčný bude zaměstnancem nebo OSVČ a zaměstnavatelem dalších lidí, zjistíme, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší pravděpodobnost, že se dotyčný postaví na vlastní nohy, či bude dokonce poskytovat zaměstnáí dalším lidem. Tato křivka se ale láme někde za magisterským studiem. U absolventů vyššího vzdělání (doktorského či vyššího akademicého) naopak statisticky začne zase klesat. Pro špičkové dborníky je profesně evidentně výhodnější nechat se zaměstnat na špičkově vybaveném pracovišti než se stát OSVČ.  

Souvislost mezi věkem a statusem zaměstnanec vs. OSVČ

Když jsme rozebrali několik předchozích statistických souvislostí, je zajímavé kouknout se, jak jsou v závislosti na věku rozšířeni freelanceři. Následující tabulka Ministerstva průmyslu a obchodu nám ukazuje dva pohledy – držitele živnostenského oprávnění (z nichž je řada paralelně zaměstnaná) a skuteční osvč a majitelé firem (a tedy zaměstnavatelé). Zjištění není velkým překvapením – největší díl OSVČ najdeme ve věkové skupině nad 40 let, přičemž ve skupinách pod 30 a nad 60 je jich násobně méně.  

Počet podnikajících fyzických osob a živnostenských oprávnění dle věkové struktury
Období: 1. čtvrtletí 2019      
    „ŽO“ je živnostenské oprávnění   „FO“ je fyzická osoba, OSVČ  
 
Věk Podnikatelé (FO) – počet Podnikatelé (FO) – % Živnosti (FO) – počet ŽO pro fyzické osoby – %  
Skupina <18 8 0,00 9 0,00  
Skupina 18-20 4228 0,21 5328 0,18  
Skupina 21-25 53167 2,61 70939 2,43  
Skupina 26-30 135538 6,66 186529 6,39  
Skupina 31-35 180053 8,85 253818 8,69  
Skupina 36-40 217131 10,67 311742 10,68  
Skupina 41-45 303183 14,90 445510 15,26  
Skupina 46-50 269942 13,27 401892 13,77  
Skupina 51-55 237238 11,66 352228 12,06  
Skupina 56-60 202789 9,97 296814 10,17  
Skupina 61-65 179581 8,83 257982 8,84  
Skupina 66-70 130540 6,42 180888 6,20  
Skupina 71-75 76143 3,74 101052 3,46  
Skupina 76-80 30238 1,49 38118 1,31  
Skupina 81-85 9900 0,49 11714 0,40  
Skupina >85 4559 0,22 5004 0,17  
Celkem v ČR 2034238 100,00 2919567 100,00  

Nějaké hypotézy, jak to souvisí s volebními preferencemi?

Tolik tvrdá statistikou podložená fakta. Dovolím si z nich indukovat zhuštěný závěr.

Společnost se rozlamuje – a to do značné míry na generačním základě. S mnoha souvislostmi a konotacemi.

 Nebudu zabíhat do konkrétních politických stran, ale zdá se, že některé tendence jsou patrné. A mám pochopení pro ty kdo se mnou nebudou souhlasit, protože teď se dopustím velkého zjednodušení a zaměřím se na krajní póly rozlamující se společnosti.

Je tu velká skupina voličů řádově pod 35, která dosáhla relativně vysokého formálního vzdělání (mezi nimiž je většina absolventů humanitího směru), žijí ve velkých městech (kam se mnozí z nich přestěhovali během studia), kteří velkým dílem získali dobré zaměstnání ve státní správě nebo korporátech – a tedy jim vyhovuje silný sociální stát, který si vymiňuje rozhodovat o velkém rozsahu otázek. Jakožto zaměstnanci nevidí tak transparentně, kolik odvádějí daní a tak je míra zdanění tolik netrápí. Co oči nevidí, srdce nebolí. A jakožto zaměstnanci také mají rádi své jistoty a pohodlí. Proto je mezi nimi viditelně větší procento bezdětných, stejně jako ti ostatní rodičovství odkládají na co nejpozdější věk. To jsou ti  mladí progresívní voliči z velkých měst. Tato skupina bude zatím zdá se narůstat. A bude se vyhraňovat proti statisticky  starším voličům.

Ti nejsou tak koncentrováni do měst, nejsou tolik spjati se státní správou (takže nemají tak snadnou možnost ovlivňovat z úřednické pozice běh věcí, a nemají snadné kontakty do velkých médií), je mezi nimi mnohem větší díl OSVČ a zaměstnanců v soukromém sektoru. Otázka daní a reformy důchodového systému je pro ně mnohem důležitější než pro první skupinu. Je mezi nimi mnohem větší díl lidí s technickým vzděláním nebo prostě vyučení, tedy se mnohdy neumí tak obratně prezentovat, rychle argumentovat v diskusích, precizně vyjadřovat a formulovat své myšlenky – a obhajovat své potřeby. Jejich kompetece jsou statisticky jinde – v technických oborech. Statisticky mají častěji a dříve děti, a s tím jsou spojené okruhy otázek které řeší – a míra odpovědnosti k budoucosti těchto dětí. To jsou ti nevzdělaní burani z venkova. 

Tyto dvě skupiny, či chcete-li jejich jádra, mají diametrálně jinou životní zkušenost a mají úplně jiné cíle stran směřování společnosti.

Ti mladí progresívní chtějí silný stát, který nastolí nové a samozřejmě lepší pořádky. Konec staré společnosti. Slyší na témata jako LGBT, multikulturalismus, pokračování centralizace EU (jíž jsou mnozí zaměstnanci, nebo jsou aspoň absolventi Erasmu a podobných projektů). Nezažili totalitní zřízení, neuvědomují si, jak vypadaly jeho nástroje a nemají cit, který by jim umožnil detekovat hrozící riziko jeho návratu.

Ti druzí si přejí vysokou míru osobní svobody. Chtějí nízké daně, a většina z nich se také dobře pamatuje na to, jak vypadala komunistická totalita, a jsou velmi citliví na reminiscenci jejích projevů, byť v moderizované formě.

Dovolím si nakonec připomenout, že velké vítězství „dělnické třídy“, rozuměj komunismu, v roce 1947-48 neprosadili ti dělníci a burani z venkova. Upekla ho mladá, progresívní, levicová inteligence ve velkých městech.

 

Použité zdroje dat:

ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA PODLE VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDUZpracoval: Odbor statistiky obyvatelstvam. Český statistický úřad 2014 

Věková struktura obyvatel podle dat sčítání lidu, Oddělení metodiky, analýz a diseminace sčítání, Český statistický úřad, 2014

Počty podnikajících fyzických osob a živnostenských oprávnění dle věkové struktury, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2019

5469 Celkem čtenářů 9 Dnes čtenářů
https://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2019/05/vzdělání-vš-podle-krajů-1024x721.jpghttps://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2019/05/vzdělání-vš-podle-krajů-150x150.jpgTomášSpolečnostVšechny rubrikyvolbyUž po několikáté volby nám kazuje statistika, že na jedné straně statisticky převažují mladí, vzdělaní obyvatelé měst, na druhé straně statisticky převažují starší, méně vzdělaní, voliči z venkova.  Ten rozpad je velmi viditelný třeba v prezidentských volbách, kde druhé kolo umožňuje právě dvě volby  Pojďme se podívat, proč tomu...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii