Elektromobilitu prý dávno netlačí úředníci, ale o přechodu aut ze spalovacích motorů na elektromobil rozhodli dávno předtím bossové samotných automobilek. Dávalo by to nějaký smysl? Výborný!

Zapoomeňme na důvody ekologické. Dneska už celkem jasně víme, že celková ekologická zátěž vzniklá výrobou a provozem a likvidací auta na baterie je daleko větší než ekologická zátěž auta na benzin nebo naftu. I když nehledě na to se celý proces samozřejmě bude ekologicky zdůvodňovat. Ale to teď není důležité, důležitá je stránka ekonomická.

Když po recesi v roce 2008 natahovaly automobilky ruku po šrotovném, byly za nenažrance. Ale úředně vynucený přechod na nový typ pohonu, s tím, že stará auta po nějakém datu budou přes daně poplatky a zákazy vyháněná ze silnic, to je přece sen správních rad takových automobilek. Navíc se stanou těmi hodnými, do vyslyšel volání aktivistů bojujících za lepší zítřky.

V současnosti je cena prodávaného auta v ČR kolem 250.000, cena nového prodávaného vozu kolem 450.000. To znamená, že naprostá většina lidí kupuje auta ojetá. Nové vozy kupují nejvíc firmy a státní správa. Pokud nové auto kupují jednotliví lidé pro soukromé použití, je to většinou pokud jde o cenu v dolní oblasti nabídky.

Elektromobil stojí v podstatě násobek těchto částek. Aby politici ovlivnili rozhodování v prospěch elektromobilů, dotují je. Automobilka se díky dotaci dostane do zisku (jen podívejme na ekonomiku Tesly), kupující i tak zaplatí víc než dosud, ale podstatně méně, než jaká je skutečná cena auta – a rozdíl zadotuje stát. Tedy daňoví poplatníci abychom byli přesní. Díky dotaci si elektromobil může pořídit víc lidí a firem. A ti, co na něj nedosáhnou ani po dotaci, se na elektromobilitě budou podílet aspoň tím, že přispějí svými daněmi. Řeknu to polopaticky: Chudší většina svými daněmi dotuje nová auta bohatší menšině.

Aspoň v současnosti.

Dokud je tu konkurence spalovacích aut a hlavně možnosti koupě vozu ojetého, je přínos pro automobilku celkem nula. Jenže čím víc restrikcemi budeme nutit lidi k přechodu na elektromobil, respektive, čím větší peklo jim uděláme z používání ojetého benzíňáku nebo nafťáku, tím na jednu stranu začne klesat množství aut na silnicích, a současně začnou stoupat tržby automobilek, protože bude, byť nejspíš ne závratně, stoupat prodej nových elektromobilů. Že to něco udělá s kvalitou života lidí, pro které se vlastní auto stane nedostupným přepychem, to pro board automobilky nehraje roli. Aktivisté budou tleskat a akcionáři manažery odmění zvláštími bonusy za růst prodejů

Navíc svou podstatou otvírají krásné pole pro trvalé upgrade. Do mého stárnoucího auta jsem za léta jeho provozu na pár drobných opravách investoval zlomek jeho ceny, přičemž i po letech používání pro mě má stále vysokou užitnou hodnotu a dobře slouží. Jenže v elektromobilu po pár letech budete vyměňovat minimálně baterii – jejíž hodnota je skoro půlka ceny celého auta. Kdybyste chtěli elektromobil používat stejně dlouho jako já svůj mírně obstarožní benzíňák z roku 2005, s jistotou byste baterku dokupovali dvakrát až třikrát. A to mluvím jen o baterce. Bude potřeba obměňovat elektroniku, software, platit připojení na síť a další náklady, které při nákupu auta nejsou zřejmé.

Takže ano, věřím, že je možné, že dnes už restrikce klasického pohonu nepřicházejí jen kvůli zelenému chiliasmu, ale tlačí ho lobbisté automobilek. Být majitel automobilky, udělám to stejně.

300 Celkem čtenářů 1 Dnes čtenářů
https://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2021/03/nabijeni-elektromobilu-pumpa-1024x694.jpghttps://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2021/03/nabijeni-elektromobilu-pumpa-150x150.jpgTomášEsejeSpolečnostVšechny rubrikyekonomika,elektromobilitaElektromobilitu prý dávno netlačí úředníci, ale o přechodu aut ze spalovacích motorů na elektromobil rozhodli dávno předtím bossové samotných automobilek. Dávalo by to nějaký smysl? Výborný! Zapoomeňme na důvody ekologické. Dneska už celkem jasně víme, že celková ekologická zátěž vzniklá výrobou a provozem a likvidací auta na baterie je daleko...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii