Z moci C&K ministerské milosti budou napříště ze škol vymeteni pseudoučitelé, kteří nemajíce správné bumážky, dovolili si postavit se za katedru.

Škola není o bumážlách ale o vzděláníTak nějak bychom mohli srozumitelně přeložit strohou řeč legislativních paragrafů.

Je fér přiznat, že se jedná jen o školy „státní“, ve skutečnosti nejčastěji zřizované obcí (ZŠ) nebo krajem (SŠ). Na těch soukromých budou smět zůstat, ovšem úřady je budou ve statistikách nadále uvádět jako nekvalifikované.

A takových učitelů je u nás asi 10%. A zní to koneckonců logicky – k učení je třeba mít správné vzdělání a nikdo by přece nechtěl, aby jeho děti vychovával nevzdělaný hlupec bez kvalifikace.

Ale jaká je realita? Naše školství je poslední dvě dekády kriticky podfinancované, učitelé podhodnocení, a tak, kdo se umí slušně uživit jinde, většinou odešel. Zbyli naprostí srdcaři a mnoho těch, pro které je obživa mimo školství noční můrou. To vše doplněné nezanedbatelným množstvím důchodců, kteří se školám vyplatí často proto, že je mohou najímat na dobu určitou od září do června. O kvalitní učitele je nouze, a rozumný vladař by je vyvažoval zlatem a hýčkal si.

Ozývají se hlasy, že by bylo moudré těm opravdu dobrým, co jim chybí bumážka, dát nějaký pardon. Třeba že půjdou na stará kolena ještě studovat. Pravidelně takoví učitelé pak „studují“ u svých bývalých žáků a „studium“ je vynucená strašlivá ztráta času podstupovaná jen a pouze pro nažrání úředního šimla. A to nemluvím o tom, kolik pedagogů na pedagogických fakultách nikdy neučilo nikde jinde než na pedagogické fakultě. Takového učitele s dvacetiletou praxí na základce jistě obohatí skládání zkoušek z dějin pedagogiky a přednášky od lidí, kteří se za katedru na základce nebo střední škole v životě nepostavili. Ale mají bumážku a PHD.

Tyto hlasy je tedy možné chápat, ale nelze s nimi souhlasit. Chyba totiž není na straně oněch učitelů, ale na straně byrokratického systému. Dávat pardon, výjimku, z idiotských nařízení není vůbec žádné řešení, je to jen forma kolaborace. Švejkovské ohnutí hřbetu.

Žádné dosažené formální vzdělání totiž není zárukou kvality učitele. A není ani jeho nutnou podmínkou. Jako ředitel jsem zažil spoustu učitelů bez bumážky, kteří byli skvělí, i spoustu s bumážkou, kteří byli zcela nepoužitelní. A stejně tak žádné doplňkové studium z těch „nekvalifikovaných“ neudělá lepšího učitele. Jen je obere o spoustu času a sil. A mnoho srdcařů přiměje k odchodu, protože to bude poslední kapkou k řadě pádných důvodů školství opustit.

Bumážku nepotřebují žáci, rodiče, nepotřebuje ji ani vedení školy, potřebuje ji jen vykázat úředník. Že podle ní ředitel může vybrat správného uchazeče? Hnal bych takového ředitele svinským krokem.

Ředitele, který přijímá adepta na učitelské místo, totiž žádná bumážka nemusí moc zajímat. (Abych nebyl za anarchistu, ano, potřebuje potvrzení, že je zdráv a má čistý trestní rejstřík.) Uchazeč totiž přijde, odučí 2-3 ukázkové hodiny v různých ročnících, přinese návrh koncepce své práce ve svém předmětu a to vše řediteli stručně zdůvodní. Kdo tohle úspěšně zvládne, v praxi prokázal kompetenci učit. A neučitele mohu ubezpečit: To vůbec není nízká laťka. To je prokázání toho že danou práci opravdu umí kvalitně dělat. Tedy mnohem víc než že má jakýsi (správný) diplom. To mi jako řediteli poskytne 100x lepší informaci nežjakýkoli předložený diplom.

Já vím, že teď použiju několik termínů, které jsou u nás bezpečnou cestou ke konfliktu, ale nestrkejme řediteli školy před nos další ze stohu nesmyslných restrikcí. Ředitel je manažerem školy, odborníkem. Člověkem kompetentním k tomu řídit školu, vést její učitele. Teda i kvalifikovaně zhodnotit, kdo svou práci dělá dobře a kdo ne. Pokud ředitel svou práci dělá dobře, škola plní svůj vzdělávací plán a je rodiči i žáky hodnocena jako kvalitní. Pokud ředitel neumí vést školu tak, aby splnovala standard kvality, k němuž se zavázala ve svém vzdělávacím plánu, je na zřizovateli, aby ho vyměnil. Pokud to někde zřizovatel neudělá, je na voličích, aby ve volbách v orgánech zřizovatele (obec nebo kraj) provedli změnu k lepšímu. Tenhle, možná komplikovaný, mechaismus totiž funguje. Mechanismus řešený vršením restrikcí a požadovaných glejtů je sice účinný a funkční alibsmus, ale kvalitu nepřinese.

Nechtějme proto výjimky z idiotských nařízení, jež jsou součástí idiotského systému. Zrušme ta nařízení. Chtějme změnu systému.

Zdroj: https://houska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=393941

SaveSave

SaveSave

9790 Celkem čtenářů 2 Dnes čtenářů
TomášSpolečnostVšechny rubrikyVzdělání a vzdělávací politikaškola,vzdělávací systém,základní školyZ moci C&K ministerské milosti budou napříště ze škol vymeteni pseudoučitelé, kteří nemajíce správné bumážky, dovolili si postavit se za katedru. Tak nějak bychom mohli srozumitelně přeložit strohou řeč legislativních paragrafů. Je fér přiznat, že se jedná jen o školy 'státní', ve skutečnosti nejčastěji zřizované obcí (ZŠ) nebo krajem (SŠ). Na...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii