Tak jsem se dočetl, že koaliční vláda kývla na koncepci státní podpory sportu připravenou ministrem školství Josefem Dobešem. Dokument počítá třeba s daňovými úlevami pro sponzory a dobrovolníky a také s větším přílivem peněz z České televize a od sázkových společností – a ve výsledku do sportu poteče více peněz. Ale napadá mě otázka Proč?

Podpora sportu je ze mně nepochopitelného důvodu považována za obzvlášť bohulibou, proto třeba Sazka podržela zvláštní výsady, ačkoli z obecného pohledu jde jen o docela obyčejnou sázkovou kancelář, která z lidí týden co týden vytahá desítky až stovky milionů na hazard. Nechápu schizofrenii politika, který na jedné straně „bojuje“ proti hazardu, na druhé straně podporuje Sazku, největší hazardní obludu v zemi. Kvůli tomu, že Sazka je něco na úrovni Armády spásy, protože podporuje sportovce?

Sport už dnes spolyká nejvíc peněz z prodeje reklamy. Je totiž geniálním reklamním nosičem – sledují-li sportovní přenosy davy u televizí, je reklama skrz sportovce na obrazovce prvoplánově tou nejefektivnější. A koneckonců ve sportu už dávno nejde o nějaké výkony a vrcholoví sportovci nejsou prostí chudáci, na které by se národ měl skládat. Příjmy sportovců a jejich suity – s nejrůznějšími tajemníky sportovních svazů na vrcholu pyramidy – patří vůbec k nejvyšším. Kam se hrabou vědci, špičkoví lékaři, umělci, politici a dokonce i většina manažerů z jiných odvětví byznysu.

Sport je výborný byznys. Stačí pohlédnout na nemovitosti vlastněné vrcholovými sportovci a sportovními bafuňáři. Nedovolím si nabídnout srovnání s majetkovými poměry českých špičkových vědců či vysokoškolských učitelů. O těch ještě nikdy vláda nejednala, neb zdá se nejsou pro zemi zdaleka tak přínosní jako ligoví fotbalisté. Jedno mezinárodní fotbalové utkání protočí v reklamách větší rozpočet než průměrný celovečerní film, nemluvě o tom, že by takový rozpočet stačil středně velké střední škole nebo výzkumnému pracovišti na celý rok.

Ne že bych jim to nepřál, kdo dělá poctivý a úspěšný byznys, tomu čest – pokud platí daně a chová se jako standardní slušný byznysmen. Slušný byznysmen si samozřejmě nedovolí postavit se před svou haciendu na Mallorce a napřáhnout ruku pro státní dotace. Je otázka, proč stát zahrnuje sport pod samostatný odbor ministerstva školství, protože z logiky věci by měl patřit pod ministerstvo obchodu a průmyslu.

Říkáte si, že vrcholový sport přece vede k lepší fyzické kondici obyvatel. Ale kdeže! K lepší kondici by vedlo, kdyby stát investoval třeba do rozvoje cykloturistiky místo do vrcholového sportu. Každému je jasné, že sport výborně reprezentuje naši republiku, že sportovci jsou nám přínosem jaksi oklikou. Ale zkusil se nad tím nesmyslem něko doopravdy zamyslet? Co myslíte, prodá Škodovka v cizině víc aut, pokud ten rok pár našich sportovců vyhraje olympiádu? Prodáme víc cukrovarů, letadel, nebo vůbec něčeho, když čeští hokejisté vyhrajou mistrovství? Správně soudíte, že ne. Nebo snad k nám bude jezdit víc zahraničních turistů, pokud Martina Sáblíková vyhraje olympijské zlato? Ne, také ne. Vize, jak skvěle sportovci přispívají propagaci naší země v zahraničí je chimérická. Sportovci propagují především sebe a svůj byznys.

Když vysychá penězovad ze Sazky, jedná vláda o tom, jak zjednodušit sponzorování sportu. Všimněme si: Nikdy žádná naše vláda nejednala o tom, jak zjednodušit sponzorování vědy a vzdělávání. Zkuste si představit, že by ten textík v záhlaví převzatý z médií obsahoval místo slova „sport“ slova „věda a vzdělání“. To bych vládě tleskal. Ale neobsahuje. Věda a vzdělání politiky nezajímají.  Jde-li však o sport, řeší se na vládní úrovni. Aby někdo nemyslel, že mám něco proti sportu. Sport je fajn, hlavně tedy ten aktivní, který s tím vrcholovým sdílí zpravidla jen pojmenování disciplíny. Přeju sportovním byznysmenům jejich příjmy, pokud je vydělají a zdaní poctivě. Ale odmítám jim přispívat z veřejných prostředků byť jedinou korunou. A odmítám chuť populistických politiků, kteří jsou schopní postavit podporu sportu výš než vědu a vzdělávání.

Co ale svůj nesouhlas vyjádřit dopisem? Třeba:

Vážený pane poslanče, pane ministře. Média uvedla, že koaliční vláda kývla na koncepci státní podpory sportu připravenou ministrem školství Josefem Dobešem. Dokument počítá třeba s daňovými úlevami pro sponzory a dobrovolníky a také s větším přílivem peněz z České televize a od sázkových společností – a ve výsledku do sportu poteče více peněz. Nesouhlasím s tímto rozhodnutím, nevidím morálně obhajitelný důvod, proč by sport měl mít z hlediska sponzoringu výhodnější postavení než věda, vzdělání či umění. Žádám Vás o prosazovaní moudrého, spravedlivého a systémového přístupu, který bude prost výjimek a nebude zvýhodňovat sport před jinými oblastmi lidského konání.

A zde jsou členové Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu:

http://www.psp.cz/sqw/fsnem.sqw?f1=8&f2=6&id=964

A zde je odpověď:

22.3.2011

Vážený pane Houško,
jak sám píšete, zatím se jedná pouze o koncepci, pro její hodnocení bych počkala až na výsledný návrh, který bude ministerstvem připraven. Jistě není důvod, proč by měla mít věda lepší postavení než sport.
V obecné rovině je ale třeba podotknout, že děti či mládež v současné době málo sportují, což mimo jiné má za následek zvýšený počet onemocnění mezi mladými lidmi, obezitu i celkově horší fyzický stav spolu s ostatními negativními sociálními jevy, které pramení z využívání volného času nesportovně. Toto netvoří příliš růžovou budoucnost. Proto se domnívám, že sport mládeže si zaslouží pravděpodobně větší podporu, než je tomu doposud.
S pozdravem

Doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA

poslankyně PČR

 

10242 Celkem čtenářů 2 Dnes čtenářů
TomášSpolečnostVšechny rubrikydotace,sport,státní dotace,vrcholový sportTak jsem se dočetl, že koaliční vláda kývla na koncepci státní podpory sportu připravenou ministrem školství Josefem Dobešem. Dokument počítá třeba s daňovými úlevami pro sponzory a dobrovolníky a také s větším přílivem peněz z České televize a od sázkových společností - a ve výsledku do sportu poteče více...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii