Ocitli jsme se na křižovatce. A to jak objektivně, tak ve vlastním vnímání bezpečostní situace. Dlouhé klidné období vyvolávající pocit všeobecné bezpečnosti našeho světa skončilo. Přitom je zřejmé, že zásadní výzvy přicházejí v podobě, kterou neznáme a na kterou nejsme připraveni.

V nejbližším období přímo nehrozí bezprostřední nebezpečí vojenského napadení, ale je mimo diskusi, že pro Českou republiku, stejně jako pro ostatní země EU a NATO stoupají bezpečnostní rizika zejména ze čtyř směrů:

  • eskalované napětí mezi NATO a Ruskem související mj. vzrůstajícími reminiscemi a sentimentem v Rusku, touhou po návratu faktického „iméria“, byť v jiné formě, než představoval Sovětský svaz.
  • vzrůstající bezpečnostní hrozby přicházející v kyberprostoru
  • rozpad bezpečnostní rovnováhy v severní Africe a na Blízkém východě a s ním související masívní imigrace do EU
  • vzrůstající aktivita islamistických organizací, jejíž otevřeně deklarovaným cílem je jak přenesení těžiště teroristických aktivit do EU, tak iniciace rozpadu společnosti v zemích EU a následné likvidaci demokratické a sekulární podstaty politických systémů zemí EU.

V této turbulentní době bude zajištění bezpečnosti ČR velice odpovědným a důležitým úkolem vyžadujícím zvýšený společenský zájem.

VÝZVY

V tuto chvíli je nejviditelnější eskalace napětí mezi státy NATO a Ruskem a nástup islamistických aktivit.

Jsme pro politické řešení vztahů s Ruskem a návratu k atmosféře spolupráce, která je podle nás jak pro NATO tak pro Rusko nezbytnou, protože samostatně nebudeme schopni čelit mezinárodnímu terorismu, případně ve vzdálenější budoucnost dalším hrozbám. Současně je nutné odmítnout ambici Ruska po šíření oblasti mocenského vlivu.

Méně viditelná, zato v dlouhodobém horizontu mnohem vážnější jsou bezpečnostní rizika plynoucí z hroucení bezpečnostní situace na Blízkém východě a severní Africe. Tato hrozba je přitom kombinací dvou samostatných jevů – masívní migrace do EU a islámského terorismu, který migrační proudy zneužívá. Celá EU je vystavena narůstajícímu migračnímu tlaku, který nebude-li velice rychle a efektivně řešen a zastaven, vyvolá v horizontu příštích let velice vážné komplikace a to jak v křehkém evropském sociálním systému, tak v oblasti bezpečnosti a obranyschopnosti – přinese nárůst kriminality, a to především násilných trestných činů, přinese přenesení těžiště aktivit teroristických islamistických skupin na území EU, a přinese rozpad společnosti, tedy kritickou bezpečností situaci, se kterou v EU nemáme žádné zkušenosti.

Součástí této výzvy je reálný fakt, že nespornou politicko-vojenskou silou v současné společnosti se stala média a manipulace společností prostřednictvím ovládnutí médií patří k bezpečnostním rizikům současného světa.

Nejméně viditelná, ale vysoce riziková, je i oblast kyberprostoru, která si do budoucna žádá vnímání bezpečosti v kyberprostoru jako jednu z priorit a tomu přizpůsobit i faktické kroky.

S výjimkou rizika vzniku vojenského konfliktu s Ruskem mají tyto výzvy společné znaky: Jde o nesymetrické konflikty nesoucí znaky nazývané v poslední době hybridní válkou. Konfliktem, kdy nepřítel je dispergován po celém území, jeho politické i vojenské vedení je často decentralizované, jeho aktivity prostorově, personálně a časově neohraničené, je obtížné ho identifikovat a dokáže manipulovat politické síly uvnitř státu.

ÚKOLY

Prioritou bezpečnostních sil ČR je zajištění bezpečnosti na území České republiky. Z našeho členství v NATO vyplývají závazky k plnění bezpečnostních úkolů NATO, tedy podílet se na zajištění vnější hranice EU / NATO. Je navíc nutné připustit, že může dojít ke zhavarování bezpečnosti napříč Schengenským prostorem a bezpečnostním silám přibude úkol zajištění hranic ČR.

Je velmi pravděpodobné, že stále častěji budou přicházet situace, které budou vyžadovat těsnou a koordinovanou spolupráci všech bezpečnostních sil a integrovaného bezpečnostního systému; kdy policie bude schopná identifikovat nepřítele, ale k jeho eliminaci bude třeba koordinovaného zásahu speciálních jednotek AČR.

S ohledem na globální charakter bezpečnostních výzev nemůže NATO, a tedy ani ČR, zcela rezignovat na účast v mezinárodních misích NATO nebo akcí směřovaných k ochraně nebo evakuaci občanů členských zemí z regionu, kde dojde k eskalaci bezpečnostních hrozeb bezpečnosti a tím bezprostřednímu ohrožení života občanů zemí EU a NATO.

Mezi zdroje hrozeb, se kterými můžeme v rovině ekonomické a politické na mezinárodní úrovni efektivně pomoci, patří problémy s pitnou vodou, nedostatečné vzdělání, zejména vzdělání dívek, likvidace ložiska epidemií a zdravotní pomoc místním lidem, ekonomické problémy, z nichž některé mohou souviset s obtížností přístupu zboží z Afriky a Blízkého východu na trh EU – ačkoli jde o pole zdánlivě mimo oblast obrany, budou součástí politických řešení bezpečnostních hrozeb.

Na politické úrovni je důležité, aby se o bezpečnostních otázkách otevřela široká celospolečenská racionálně vedená otevřená debata, a klíčová rozhodnutí byla založena na širokém společenském konsensu. Zajištění bezpečnosti se přitom nesmí stát nástrojem neodůvodněného zasahování do osobních svobod a soukromí občanů.

ZÁKLADNÍ PILÍŘE BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY

Zajištění bezpečnosti ČR má tři základní pilíře:

  • Kvalitní profesionální armádu, která je financovaná na úrovni našich závazků v rámci NATO
  • Spojenectví v rámci NATO
  • Vlastní občany, mezi nimiž jsou ti, kteří využívají své právo být vyzbrojený pro svou obranu a jejichž část je vycvičená v rámci tzv. Aktivních záloh. Považujeme za relevenatní otevřít vážnou celospolečenskou debatu o všeobecném krátkém, efektivním a intenzívním (např. šesti až osmi týdenním) výcviku celé populace ve věku po skončení střední / vysoké školy.

Pro přežití západních sekulárních demokracií je prioritou udržení těsné spolupráce na všech úrovních obrany. Pro bezpečnost ČR je strategické členství v NATO. ČR musí posílit svou pozici spolehlivého, aktivního a důvěryhodného člena NATO.

Považujeme za chybné tendence k vytváření vojenských struktur na úrovni EU; touto mezinárodní vojenskopolitickou organizací s funkční administrativou je NATO.

Stejně jako ostatní státy NATO považujeme za jednoznačné, že všechny konflikty by měly být primárně řešené na politické úrovni. Ovšem musíme být připraveni na možnost, že tato řešení nebudou účinná a k zajištění bezpečnosti bude třeba sil Armády ČR.

Mezi pilíře naší bezpečnostní politiky bude patřit úzká spolupráce s ostatními členskými zeměmi NATO i v oblasti ekonomické a politické. Za zvlášť výhodné považujeme rozvíjet úzkou spolupráci se Slovenskem, Polskem, Maďarskem a pobaltskými státy, se kterými máme mnoho společného a spolupráce může zajistit vysokou efektivitu při vyzbrojování a vystrojování jednotek, koordinaci zbrojní výroby, společný přístup na zbrojní trhy apod. Budeme přitom podporovat český zbrojní průmysl s důrazem na odvětví, která přinášejí inovace a vysokou přidanou hodnotu.

ADAPTACE OZBROJENÝCH SIL AKTUÁLNÍM VÝZVÁM

Zajištění obrany je dlouhodobým procesem, který vyžaduje kontinuitu a plánování na všech úrovních, včetně procesů dlouhodobých.

AČR se musí jako celek stát vysoce efektivní, špičkově připravenou a vyzbrojenou, reagující na plynulé změny technologických možností.

Je nutné pokračovat v rozvíjení taktického nadzvukového letectva, které je podmínkou udržení kontroly nad vzdušným prostorem ČR a tedy i podmínkou udržení obranyschopnosti země. Je nutná efektivní modernizace integrovaného systému protivzdušné obrany v rámci sil NATO.

Česká republika nemá vojensko-ekonomické kapacity k vybudování a udržení kvalitní vševojskové armády. O to více je třeba sdílet síly a prostředky a budovat AČR v úzké spolupráci s ostatními státy NATO. Vzhledem k proměně světa, ve kterém žijeme, je nutné zahájit prověrku připravenosti bezpečnostních sil a odbornou diskusi o tom, do jaké míry je AČR schopná čelit současným a především indikovaným budoucím rizikům, a jaké změny si případný nesoulad mezi plánovanými úkoly a aktuálními možnostmi vyžádá.

S ohledem specializaci ČR v rámci NATO budeme pokračovat v rozvoji jednotek poskytujících ochranu před zbraněmi hromadného ničení, přičemž k jejichž taktickým úkolům, které by měly být prověřeny cvičením se zapojením civilního obyvatelstva, musí být zařazena schopnost rychlé a efektivní reakce v případě teroristických útoků ve velkých městech, při nichž mohou být použity i zbraně hromadného ničení.

Mezi nové úkoly přibývá zajištění bezpečnosti vůči hybridním hrozbám. S ohledem na bezpečnostní výzvy budeme podporovat zvýšený rozvoj tzv. hrotových jednotek, tedy speciálních elitních jednotek velmi rychlého nasazení disponujících vysokou mobilitou, koordinaci s výsadkovými jednotkami, vrtulníkovým letectvem a dalšími jednotkami schopnými okamžité reakce a maximálně efektivního zásahu v hybridním prostoru a případně schopnými zásahu při řešení akutně kritických situací při zajišťování obrany ČR i ostatních členských zemí NATO.

Turbulentní doba a technologický pokrok si vyžádá i další změny ve výzbroji a přístupu k boji. Stále větší roli bude hrát boj v kybernetickém prostoru, stále větší význam zaujme využití dronů a botů – a to včetně obrany proti nim. Stále více se bude otvírat diskuse o efektivitě těěžé techniky versus třeba bitevním vrtulníkům nebo lehkým bitevníkům. Stále větší roli bude hrát špičková kvalita výcviku a výzbroje na úkor „těžké síly“.

Z výše uvedeného vyplývají i zvýšené nároky na jednotky zabývající se bezpečností kyberprostoru a vojenskou rozvědku.

PERSONÁLNÍ POLITIKA

AČR potřebuje kvalitní personální obsazení a to není možné bez kvalitní personální politiky, spravedlivého platového a kariérního řádu a kariérní perspektivy.

Ozbrojené síly České republiky budou do budoucna vyžadovat aktivnější zapojení občanů ČR do bezpečnosti země. Na jedné straně budeme potřebovat vysoce profesionální vojáky ovládající high-tech zbraňové systémy schopné čelit nejextrémnějším výzvám, na druhé straně je do budoucna nevyhnutelné podpořit tuto profesionální armádu zálohami – vyzbrojeným, vycvičeným a hrdým občanem odhodlaným bránit svoji zemi. Samotná profesionální armáda všechny úkoly potřebné k zajištění obrany a bezpečnosti nezvládne a nebylo by to ani efektivní.

Budeme podporovat rozvoj aktivních záloh AČR a nárůst jejich počtu aspoň na současnou úroveň profesionálních sil AČR. Jde o kompromisní řešení umožňující AČR v kritických okamžicích rychle mobilizovat kvalitní zálohy bez nichž nebude schopna splnit úkoly, které na ni budou kladeny. V tom smyslu podpoříme i osvětu a především všestranné zajištění fungování AZ, aby byly atraktivní a zajímavé.

Pro obranu a bezpečnost bude do budoucna potřebné posílit spolupráci mezi složkami integrovaného záchranného systému a zvýšit schopnost občanů zapojit se v případě potřeby aktivně do jeho činnosti, aby bylo možné efektivně reagovat na možné mimořádné situace a minimalizovat jejich následky.

Budeme podporovat zařazení získání elementárních kompetencí do kurikula základní a střední školy do té míry, aby všichni občané uměli v kritických okamžicích pomoci při záchraně života, dokázali reagovat ve vypjatých situacích a disponovali základními kompetencemi pro zajištění osobní bezpečnosti.

Současnou legislativu ČR upravující držení zbraní považujeme za racionální a dobře vyvážený kompromis umožňující realizaci jednoho ze základních občanských práv – práva na vlastní obranu.

FINANCOVÁNÍ

Zajištění bezpečnosti ČR není myslitelné bez odpovědného financování. NATO nám zajistí jen tolik bezpečnosti, kolik do ní investujeme. Závazkem ČR je vyčlenit na obranu 2% HDP, přičemž v současné době rozpočet obrany činí jen asi 1,3% HDP. K této změně dojdeme postupným vývojem plynulého ročního navýšení o 0,2%. Bez ohledu na politickou nepopulárnost je navýšení rozpočtu obrany nezbytností vyplývající ze současné bezpečnostní situace a trendům jejího vývoje.

Souběžně je nutné zefektivnit hospodaření resortu obrany redukovat náklady na administrativu, zprůhlednit a zefektivnit armádní zakázky, případně zvážit utlumení nebo redukci těch složek, které jsou zbytné a které jsou z hlediska zajištění obrany a bezpečnosti málo výkonné.

 

11918 Celkem čtenářů 4 Dnes čtenářů