Bydlení v Praze po pirátsku
Dnešní debata s piráty na téma byty v Praze mě obohatila o nové poznatky:
Bydlení v Praze je lidské právo.
Je mnoho lidí, kteří by v Praze rádi bydleli a nemohou najít kde. Je tu svinsky draho. Měla by jim pomoci pražská radnice. Protože ta se má starat především o ty, co v Praze nebydlí, ale rádi by. (Těch, co v Praze bydlí a tu radnici volili, není třeba se zas tak ptát.)
Problém je, že jsou tu kulaci, kteří drží i několik bytů, a některé z nich jsou i delší dobu neobsazené.
Proti těm je třeba zakročit. Zdanit je, až ty byty rychle prodaj, klidně i pod cenou. A když neprodaj, radnice by měla mít právo ty byty obsadit nájemníkama. Protože komunální politik je vyvolený k nakládání se všemi byty v rajónu. Protože při nedostatku bytů se z bytu stává veřejný statek.
Tedy nebojte, zatím to chtějí jen mapovat. Aby mohli přijmout následné poolitické rozhodnutí. Jaké bude, to nikdo neřekl. Tedy: Bude Správné.
A koneckonců vyvlastnění, je-li ve jménu Dobra a správného politického cíle, není nic špatného. Netrvejte na vlastnictví jak na nějakém zpozdilém fetiši.
Respekt k vlastnictví je znakem ultrapravicových extrémistů a libertariánů, co to nemají v hlavě v pořádku. Piráti to v hlavě v pořádku mají a dělají správnou politiku ve jménu Dobra. A lidu. A obecného blaha.
A neříkejte jim, že je to komunistické. Uráží je to. Některé i zraňuje.