Tak to aspoň žádá ulice a zdá se, že současné vedení ministerstva školství se zařadí k řadě těch, kdo jim rádi vyhoví. Víceletá gymnázia jsou přece škůdci systému, odvádějí chytré děti a kdo pak potáhne ty zbývající?

Popravdě řečeno, postavím-li se k tomu v pozici rodiče, je mi úplně jedno, jestli ty zbývající bude někdo táhnout kupředu. To je přece poslání jejich rodičů! Touha po nivelizaci vanoucí z Bruselu volá po tom, že by ty děti měly být tak nějak všechny stejně chytré a nikdo by neměl mít výhody. A  že by bylo krásné, aby všechny děti zůstaly spolu a školy už nějak zařídí, aby se všem dostalo odpovídajícího vzdělání.

Tedy na papíře to zní hezky. Čistě idealisticky by bylo krásné, kdyby ZŠ uměly integrovat různě nadané děti a každého rozvíjet přesně tak, jak potřebuje. Kdyby se to ty základky naučily, víceletá gymnázia zajdou na úbytě a bude to jedině správně. Jenže na ZŠ to neumí ani z velké dálky. A mohu-li srovnávat, tak pokrok, který se v této oblasti udál za posledních dvacet let, smutně aproximuje nule.

Pokud se v posledních letech s velkým humbukem mluví paralelně o prapadu kvality našich škol a o velkolepé reformě, je třeba oboje vnímat v kontextu. Reforma nastupuje superpomalu, na většině škol především formálně a zatím nemáme absolventy, o nichž bychom mohli říci, že prošli školou po kurikulární reformě, a mohli srovnávat, jací jsou absolventi „reformované“ školy ve srovnání s jejich předchůdci. A nebudeme mít ještě několik let poté, co „papírově“ takoví absolventi budou, protože na velkém množství škol vzali reformu jen jako bohapusté slohové cvičení, kterým pouze jinak popsali své dosavadní (nefunkční) postupy. Na srovnání před a po máme minimálně nějakých deset let. Propad kvality našich škol tedy jednoznačně nesouvisí s odstartovanou reformou, ale s přetrváváním školských neřestí zděděných po c.k.monarchii a reálném socialismu. Propad kvality bychom pro laiky měli také raději označovat jako míru přežití „staré“ školy v novém světě. Má-li škola udržet svou kvalitu, musí se od základů změnit tak, aby nové okolnosti reflektovala. Ale to jsem odbočil.

Nefunguje-li na ZŠ vnitřní diferenciace (a to opravdu nefunguje), zaplaťpámbů za tu vnější (víceletá gymnázia). Jejich existence je jediný reálný bič, který může ZŠ provokovat k práci na zvyšování vlastní kvality. Jenže lobbisticky bojovat za zničení (zákaz) konkurence je vždycky jednodušší, než porazit konkurenci vlastní kvalitou. Takže úvahám na redukci víceletých gymnázií rozumný člověk nemůže tleskat. Jestli k tomu dojde (byť i formou kvót a zdánlivě moudrých z centra vydaných restrikcí), povede to jedině ke zhoršení kvality naší vzdělávací soustavy – pomalejším dětem nepomůžeme, zato trochu pohřbíme talent těch nadanějších.

Že to je spravedlivé? Co je to za praštěný nápad myslet si, že je spravedlivé, aby se všem dětem dostalo stejného vzdělání!? Spravedlivé je, aby se všem dostalo vzdělání, které potřebují. Spravedlivé je, aby stát každému jednomu dítěti na vzdělání přispěl stejnou částkou. Ale není větší nesmysl, než myslet si, že děti jsou stejné a je z nějakého chimérického důvodu správné dát jim stejné vzdělání.

Stejně jako je bludnou myšlenka, že by stát měl srovnávat rozdíly, s nimiž děti přicházejí z rodin. Tedy, že těm z dobrých rodin není třeba se tolik věnovat a péči je třeba směrovat na děti, které studijní podporu doma nemají. Obloukem opět k představě jednotného unifikovaného absolventa.

Takže rodiče, kteří se dětem věnují, motivují je, vedou je k rozumným a odpovědným pracovním postojům, je vlastně znevýhodňují. Svými daněmi pak přispějí především na vzdělání dětí z rodin, kde je nemotivují a k práci nevedou. Je to zcela křivý postoj. Ano, jako rodič nesu odpovědnost za své děti, za to jak je připravím na budoucnost. Pokud je připravím lépe než jiní rodiče, dávám jim do budoucna konkurenční výhodu. Podmínky dětí nebudou stejné. Jenže to je fér. Věnuju se dětem proto, abych je takhle kvalitně do života připravil. Pokud se budou k vlastním dětem odpovědně stavět ostatní rodiče, bude to krásné. Pokud leckteří z nich své děti nevybaví, je to smutné, jsem pro, aby se těmto dětem pomohlo, ale odmítám, aby se jim věnovala větší péče, než těm z kvalitních a funkčních rodin – ve jménu jakési rovnosti. Jenže naše ZŠ, kde se učí zpravidla frontálně – výklad, písemka, zkoušení u tabule, domácí úkol stejný pro celou třídu – se tváří, jakoby všechny děti byly stejné a potřebovaly totéž. Děti ze spodní části spektra ignoruje, nechá propadat a jde-li to, odsouvá je do praktických škol, děti z vrchní části spektra okázale ignoruje (když jsou tak nadaní, oni se o sebe postarají) a učitel většinu času a energie věnuje mírnému podprůměru.

Víceletá gymnázia nevznikla úředním opatřením, ale vynutila si je poptávka. Poptávka ze strany rodičů nadprůměrně nadaných dětí, které byly ze strany školy zanedbané a svůj díl péče na základní škole rozhodně stále nedostávají. Že ne vždy je ta míra nadprůměrnosti velká, přitom nehraje žádnou roli. Gymnázia nabídla něco, co základky neposkytovaly (a neposkytují dodnes). Základky jsou vesměs stejně nefunkční jako byly dříve. Restrikce víceletých gymnázií nepovede ke zlepšení kvality základních škol, jen omezí vzdělávací nabídku. Kvalitu základních škol spíše zhorší, protože zmizí jeden z důvodů, proč by na sobě měly pracovat.

A pro učitele základek, které pláčou nad odchodem dobrých žáků: Kupodivu se to v takové míře neděje na kvalitních základkách. Tam, kde pochopili, že nadané děti si zaslouží odpovídající vzdělání, kde se naučili s žáky pracovat individálně a diferencovaně, mají dostatečnou nabídku volitelných aktivit… tam situace zdaleka není tak zlá. Jestli chcete s víceletými gymnázii bojovat, bojujte svou kvalitou. Buďte lepší než ona, dokažte, že jsou zbytečná. Ne byrokratickým opatřením, odrovnejte je tím, že rodiče na ně své děti přestanou hlásit, protože na základkách budou mít k mání kvalitnější vzdělání. Hlavně nepouštějme úředníky, aby tahle rozhodování činili za nás.

 

4955 Celkem čtenářů 6 Dnes čtenářů
AdminVšechny rubrikyVzdělání a vzdělávací politikaosmiletá gymnázia,víceletá gymnázia,vzdělávací systémTak to aspoň žádá ulice a zdá se, že současné vedení ministerstva školství se zařadí k řadě těch, kdo jim rádi vyhoví. Víceletá gymnázia jsou přece škůdci systému, odvádějí chytré děti a kdo pak potáhne ty zbývající? Popravdě řečeno, postavím-li se k tomu v pozici rodiče, je mi úplně jedno,...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii