Člověkovi může na mysli vytanout otázka, není-li, je migrace natolik přirozená, že nemá smysl se nad ní pohoršovat, protože nepřirozený je naopak celý koncept střežených hranic. Jak je to v přírodě a jak to bylo v historii?

Když se na tento fenomén podíváme obecně bez nepotřebných konotací na současné dění, je to úvaha zajímavá. A to přesto, že odpověď mnoho lidí rozesmutní, protože boří jednu představu.

Bavíme se o teritorialitě, jevu, který není vlastní jen lidem, ale týká se celé živočišné říše, tedy i lídí, a překvapivě proniká celou historií.

Aktivní ochrana určitého území (teritoria) před příslušníky stejného druhu je v přírodě notoricky známý jev. S určitými výjimkami druhů a komunit žijících nomádsky (zmíníme později) víceméně platí, že čím vývojově složitější a pokročilejší druh (komunita), tím silnější je teritorialita. Známe ji u ptáků a prakticky u všech savců. U těch, kteří jsou nám blíž, je nejostřeji vyhraněná. Šelmy si své území před cizími jedinci nebo smečkami hájí velmi ostře a pokus o průnik na cizí teritorium končí zcela jednoznačně buď vyhnáním (či zabitím) vetřelce nebo vyhnáním (či smrtí) původního jedince. Zdaleka není pravda, že šelmy zabíjejí jen z hladu. Druhým, stejně četným důvodem, proč šelma zabíjí, je totiž právě narušení jejího teritoria.

Možná si někdo vzpomene, jak se před nějakými lety jakýsi mírně napitý návštěvník ZOO vsadil s kamarády, že vleze do výběhu tygra. Tygr byl evidentně nažraný k puknutí, takže mělo jít o docela bezpečnou věc. Ošetřovatelé za ním chodí také. K hrůze všech přihlížejících tygr unaveně vstal a tohoto vetřelce během prvních pár vteřin bez přemýšlení zabil. Pak se odvalil zpět a pokračoval v trávení a siestě. Nešlo mu o získání potravy, vetřelec ho neohrožoval ani neprovokoval, vlastně nic mu nedělal. Jen narušil jeho teritorium.

Stravovací a životní návyky některých druhů, příp. lidských společenství, jsou z některého pohledu tak náročné, že zdroje jednoduše ovládnutelného a hajitelného teritoria nestačí, a tak komunita musí kočovat a své území stěhovat. A není překvapením, že struktura hodnot i chování takové komunity se v mnoha ohledech značně liší od těch nestěhovavých – a je jedno, o kterém biologickém druhu, případně člověčí společnosti pak mluvíme.

Pokračovat ve čtení celého článku na: http://houska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=478263

894 Celkem čtenářů 3 Dnes čtenářů
AdminMigrační vlnaSekulární společnost a islámSpolečnostVšechny rubrikymigrace,migrační vlna,teritorialitaČlověkovi může na mysli vytanout otázka, není-li, je migrace natolik přirozená, že nemá smysl se nad ní pohoršovat, protože nepřirozený je naopak celý koncept střežených hranic. Jak je to v přírodě a jak to bylo v historii? Když se na tento fenomén podíváme obecně bez nepotřebných konotací na současné dění,...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii