Podívám-li se na styl řízení resortu školství, nemůžu se ubránit dojmu, že veškeré snahy všech našich ministrů, legislativců, úředníků, odborářů a dalších dobrých a moudrých mužů a žen směřují k jedinému: Ochránit školy před zhoubnou činností jejich vlastních ředitelů a potažmo kantorů.

Ředitelé škol musí být nesvéprávnými voly, protože jinak by jim bylo dovoleno školy opravdu řídit. Velikostí o rozpočtem klidně můžeme základní nebo střední školu srovnat se středně velkou firmou. Ale podívejme, co z pravomocí šéfa zbývá řediteli školy:

Správně nakládat s rozpočtem? Ale jděte. Ředitel ho dostane v podstatě do koruny už rozdaný do přesných kolonek. V řeči ekonomů samé mandatorní výdaje. O rozpočtu škol se nerozhoduje v ředitelnách, ale na úřadech kdesi velmi velmi daleko.

Není to tak dávno, co jsme zavedli dvoustupňové vzdělávací kurikulum, které školám dovoluje jít do značné míry vlastní cestou a diferencovat podobu škol. Bylo by logické očekávat, že školy si vytvoří vlastní vzdělávací plány, vlastní cíle a budou hodnoceny podle míry splnění těchto cílů. Jako rodič to považuju za zcela principiální součást občanských svobod moci svým dětem vybrat takový vzdělávací směr, který považuju za správný a nestarat se o to, že někdo jiný svým dětem vybírá jinak zaměřenou školu, protože jeho žebříček hodnot je jiný. Ale vše dlouhodobě směřuje k tomu, že z moci úřední budou pravidelně skládány srovnávací testy a školy budou hodnoceny podle tohoto jednotného kritéria. A je trvalým rizikem, že některý z ministrů prosadí centrálně řízené přijímací zkoušky na střední školy. Ředitelé těchto škol, stejně jako jejich učitelé, jsou totiž příliš velcí hlupáci, aby si směli sami rozhodnout, podle jakých kritérií budou uchazeče vybírat. Natož rodiče. Úředník ví lépe, co děti potřebují.

Dle výdobytků legislativních opatření nyní musí ředitelé školy vybírat a zaměstnávat učitele nikoli podle jejich reálných kompetencí učit, ale podle toho, jestli mohou doložit ten jediný správný diplom s kulatým razítkem. Rozumejme, že učitel s diplomem pro vyučování na základní škole nemá co dělat na škole střední a obráceně. A nechtějme ani pomyslet na situace, kdy nějaký předmět učí někdo, kdo žádnou vysokou školu ani nemá. Třeba že by absolvent konzervatoře, tedy střední školy, měl na základce nebo gymplu učit hudebku. Nemaje pedagogickou fakultu! A nemluvte mi tu prosím o úrovni dovedností konzervatoristy a soušky, která má z peďáku hudebku.

Nedebatujme prosím o tom, jestli umí učit a že ředitel školy by měl být tím, kdo to má během pár hodin poznat. My musíme vycházet z předpokladu, že ředitel školy je idiot, který nemá ani základní představu, jak dobrého kantora vybrat, a tak mu to prostě usnadníme. Dobrý učitel je právě ten, co má správný diplom. A hotovo. Kdyby totiž náhodou ředitel koly nebyl idiotem a dobrého kantora by uměl odhadnout, zcela jistě je to neřád, který se obklopuje výhradně svými neschopnými kamarády. A zřizovatelé škol jsou výhradně další sebranka, která je zcela nekompetentní něco správně rozhodnout. Správné rozhodnutí je jedině to úřední přicházející na hlavičkovém papíře z Karmelitské.

Přece také byste se nechtěli nechat operovat někým, kdo je jen pediatr. Zní to rozumně. Z divadel vyhážeme všechny, kdo nemají DAMU, pracující přece nemá co koukat na samozvané herce bez vzdělání. A z obchodů vyhážeme všechny, kdo nejsou vyučenými prodavači a prodavačkami. Koukejme si konečně udělat pořádek. Po páté třídě prostě žáček udělá srovnávací test, v devítce ho zopakuje a rázem bude možné správnou úřední metodou rozhodnout, na které středí škole se stane největším přínosem pro společnost a tam bude prostě zařazen. Jaképak stresy s přijímačkama. Po absolvování střední školy bude zařazen na optimálně vybranou školu vysokou, protože všichni lidé mají právo na vysokou školu, nemůžeme přece připustit nespravedlnosti na trhu práce. A po získání diplomu bude přidělen na optimální pracoviště. Přesně podle potřeb společnosti a pracujícího lidu.

Když čtu, jak ředitelé škol mají vést přesnou evidenci, kolik mají jak vzdělaných učitelů, aby orgány samosprávy mohly správně rozřazovat ty davy nadšených a toužících uchazečů z pedagogických fakult, vnímám to jako logický krok.

Uvědomil jsem si, jak je potřebné přidat i poslední opatření, které se nyní skloňuje: Kariérní řád. Když jsem o něm četl, obracel jsem list a hledal, kde bude odkaz na dobře známé tarifní tabulky, ale pak jsem pochopil, že jen došlo ke změně názvosloví. Opět ani v nejmenším nejde o podstatu věci, že by někdo řešil, jak ti učitelé dobře učí. A že by tu snad byla tendence osobní ohodnocení a odměny dávat učitelům podle náročnosti a kvality jejich práce. Sekretářka odškrtá splněné kolonky a bude to. (Kolegy, kteří se s pojmy jako odměny nebo osobní ohodnocení v praxi ještě nesetkali, si dovoluju odkázat na Wikipedii, tam se o nich něco dozvědí.)

Jde o zavedení systému, kdy školu bude moci řídit cvičená opice. Protože v očích úředníků ředitelé škol (neřku-li učitelé) ničím jiným nejsou. Je to hloupá sebranka, která nemá kvalifikaci poznat kvalitní výuku, školy berou jedině jako teplý pelech pro suity svých kumpánů z podsvětí, a za podpory rodičů žáků tak tunelují státní rozpočet. Je dobře, že tomu úřady mající oporu v kvalitní legislativě učiní přítž.

Zdroj: http://houska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=405634

1161 Celkem čtenářů 3 Dnes čtenářů
TomášSpolečnostVšechny rubrikyVzdělání a vzdělávací politikaškolaPodívám-li se na styl řízení resortu školství, nemůžu se ubránit dojmu, že veškeré snahy všech našich ministrů, legislativců, úředníků, odborářů a dalších dobrých a moudrých mužů a žen směřují k jedinému: Ochránit školy před zhoubnou činností jejich vlastních ředitelů a potažmo kantorů. Ředitelé škol musí být nesvéprávnými voly, protože jinak...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii