Která ochrana před viry je nejúčinnější? Ano, samozřejmě – dobrá kondice, strava bohatá na vitamíny, zdravá životospráva, dobrý celkový zdravtní stav atd. Ale v tomhle článu se zaměřím přízemně na pomůcky, které nám pomohou, ať už jsme fit nebo ne.

Tak nejdřív o pasívní obraně – nepusťte je k sobě

Co nás ochrání před kontaktem s viry. Triviálě řečeno – materiál, který má mezi vlákny mezery menší než je velikost viru. Korona viryy jsu naštěstí docela macci,  průměrná velikost viru SARS-CoV-2 se pohybuje v rozmezí zhruba od 80 do 150 nanometrů.  Nejmenší známé viry vyskytující se u živočichů (pikornaviry, parvoviry) měří kolem 20 nm.

Takže ideální je tkanina s oky pod 80 nm. Což je netkaná tkanina z takzvaných nanovláken. Je-li kvalitní, plus mínus splňuje tuto maximální velikost.  Jenže netkanky jsou nepravidelné a tu a tam se v nich vyskytují i větší oka kudy virus projde. Proto se na filtry používjí sendviče několika různých nanotkanin. Kolem nich se pak dají nějaké odolnější materiály typu jemná bavlna, papír apod.

Určitě se ptáte, Jak s touhle informací jdou dohromady textilní roušky? Ano, jejich účinnost je mizivá, jsou-li opravdu jen textilní kolem 5%. Ochrání trošku vaše okolí, vás ne. Když je dovybavíte nějakou netkankou, nebo získaným nanovláknem, účinnost stoupne… v nejlepším případě někam kolem 20%. Taková je cca účinnost i jednorázových papírových roušek. 

Zmíním i tzv. sponge masky, kteeré jsou z materiálu podobnému neoprenu. Chrání proti prachu, ale proti virům ne. Jakkoli působí důvěryhodně, efekt není větší než u látkové roušky.

Pak existují respirátory. Na první pohled jsou dvě skupiny podle tvaru a podle výdechového ventilu. Tvar je buď skládaný nebo miskový. Skládané docela dobře kopírují tvar obličeje, miskové pouze tehdy, jsou-li vybavené systémem dotahovacích pásků. Ty levné miskové je nemají navíc jsou tuhé („papírové“), tva kvalitní jsou poddajné. Ale také i násobně drahé. Takže tvar nějakou roli hraje – nemáte-li opravdu drahý a kvalitní respirátr, většinou je výhodnější, když je to ten skládaný tvar.

Ventil je trochu fetiš, spousta lidí má pocit, že kvalitní respirátor je ten, který má výdechový ventil. Ale není to tak jednoduché. Ventil trošku usnadňje dýchání, ale současně  způsobuje, že respirátor nechrání „ty venku“ před jeho nositelem. Respirátor s ventilem dává smysl pro lékaře nebo policistu, který si je jistý, ž je zdravý, a v respirátoru tráví mnoho hodin dennně, takže mu to usnadněné dýchání za to stojí. Většina lidí by z výše uvdeného důvodu respirátor s ventilem nosit neměla.

Zásadní je odolnost filtru udávaná v efektivitě – kolik procent vir zadrží. Kolem těch čísel je spousta nedorozumnění a pochopení čísel v testech není triviální. Víceméně v tuto chvíli by respirátory měly mít test na koronavir (velikost 150 nm), protože odolnost vůči třeba bakterií nás nezajímá. Jsou obecně dva maličko se lišící standardy. Evropský je rozlišuje na FFP2  (94% účinnosti) a FFP3 (97% účinnosti). Americký standard (ve světě rozšířenější) má tři stupně N95 (95% účinnost), N99 a N100. Respirátory N100 vám nepřijdou do ruky, jsou bestiálně drahé. S malou nepřesostí bereme věci ta, že N95 odpovídá FFP2 a N99 je analogií FFP3. Ale když má v testech naměřeno třeba jen něco přes 97% a nedosahují 99%, můžete se setkat i s takovými, které jsou značené FFP3/N95. N99/FFP3 jsou (i několika)násobně dražší než N95/FFP2. Každé procento účinnosti je vykoupeno mnohem dražšími materiály.

Tyhle respirátory jsou jednorázové a výrobce většinou zaručuje účinnost po dobu nějakých 6-8 hodin nepřetržitého provozu. Můžete je dezinfikovat UV-C světlem nebo parou, praním jejich filtry ve skutečnosti vlastně zničíte. I tak ale není možné je sterilizací repasova donekonečna. Tak dvakrát-třikrát a pak už prostě účinnost ztratí, oka ve filtru už nedrží velikost danou testy a nfiltruje viry, tak jak si myslíte.

Svébytná skupina jsou  silikonové respirátory. Filtry s v nich dají vyměňnovat, na obličeji drží výborně (žádné netěsnosti) samotný respirátor můžete reálně donekonečna používat znovu. Vyprat, umýt v myčce atd. Jsou samozřejmě dražší. Ale používáteli je víc rychle se proti jednorázovým vyplatí.

Co mytická stříbrná vlákna, napařované stříbro atd.? Kontakt se stříbre komplikuje buněčné dělení. Proti bakteriím je to dobrá pomoc. Jenže viry nemají ani buňky ani buněčné dělení. Takže proti virům stříbro nepomůže.

Aktivní obrana aneb nejlepší je útok

Jsou tři základní cesty: Zhřát sterilizovný předmět nad cca 70 stupňu celsia, ozonovat ho nebo ho osvítit UV-C světlem. Někdy se tyto metody kombinují.

Zahřát (nejčstěj vyprat) je jednoduchá procedura, ale nepomůže vám vždycky. Mobil asi vyvářet v hrnci ani páře nebudete.

Ozonování je docela dbrá metda, jak přes noc dezifikovat třeba prodejnu. Generátor ozonu načasujete a odejdete. Po návratu prostor důkladně vyvětráte. Ozon zahubí nejen viry a bakterie, ale je docela dobrou metodou i k dezinsektci (likvidaci všeho hmyzu). V bytě to moc praktické není.

Na řadu situací se ukázalo jako výhodné předměty dezinfikovat UV-C světlem. Běžně se používá třeba v nemocnicích. Požívá se buď sterilizační box (zavřený box, kde se předměty osvěcují), nebo malá přenosná UV-C lampička nebo velká lampa. Ta ale zase dává smysl jen třeba v nemocnici a v domácím rozměru na ni zapomeňte.

Je dobře si připomenout pár vlastností UV světla:

UV-A světlo je běžně obsažené ve slunečním svitu, pomáhá nám produkovat v těle vitamin D. Neničí viry ani bakterie.

UV-B už je ve sluneční světle méně, chce to přímé ostré slunce. Je to ten druh světla, který nás na slunci spálí. UV-B záření se používá v průmyslu nebo některých službách – vytvrzují se jí lepidla a pryskyřice a používá se i k vytvrzování nehtů. Proti virům nám nicméně reálně moc nepomohou. (Výjimka jsou třeba regály řeznictví, kde je UV-B světlo trvale směrované na maso. Délka osvitu tu vyvažuje malou účinnost UV-B záření.

UV-C záření je zachyceno ozonosférou. Naštěstí, jinak by zabilo všechen život. Na deszinfekci a sterilizaci potřebujete právě UV-C – s vlnovou délkou pod 280 nm. Čím kratší vlny, tím účinnější – a tedy stačí kratší doba osvitu.

Při dezinfekci a sterilizaci platítí to, co obecně v optice – světelný tok klesá se čtvercem vzdálenosti. Proto je boxy bývají poměrně malé. Někdy vzhledově trochu připomínají mikrovlnku, jindy kosmetický kufřík. Díky tomu je možné účinnou dobu zkrátit na řádově deset-dvacet sekund u virů, pro bakterie většinou počítejte s časy dvojnásobně delšími, s plísněmi a jejich spóry pro jistotu až desetinásobně delšími – plísně jsou nejodolnější. Což na druhou stranu v případě virové epidemie je dobré, viry jsou obecně nejcitlivější. Co do boxu můžete dát? Prakticky cokoli. Roušky, klíče, peníze, mobil, potraviny, dětskou lahvičku apod. Jako vedlejší prdukt UV-C zářní vzniká ozon. Takže v UV boxu předměty sterilizujete kombinací hned dvou metod.

Co kdybyste chtěli dezinfikovat třeba obsah lednice? Jde to, jen počítejte se dvěma fakty – předměty už budou vzdálenější a potřebná délka osvítu bude kolem 15 minut, navíc po této době bude třeba umístit lamppičku do jiného kouta lednice a tam proces opakovat, protože potřebujete osvítit opravdu všechny povrchy. Lednice sice bývají uvnitř bílé, což usnadňuje odrazy, ale potřebujete eliminovat všechny stíny. Kdybyste UV-C světlem chtěli bojovat s plísněmi, budete potřebovat osvity kolem hodiny a to se už vyplatí spíš speciální UV-C žárovka, která bude uvnitř svítit trvale vždy, když se lednice zavře. Ve skutečnsti jí některé moderní lednice jsou vybavené už z výroby.

Kdybyste chtěli dezifikovat třeba celou místnost, na to už lampička nestačí, tady je jednoznačně potřeba speciální žárovka (ve skutečnosti jsou to buď UV-C led zdroje nebo výbojky), kterou rozsvítíte vždy, když v místnosti nebudete přítomni (přes noc), UV-C LED zdroj bude na sterilizace průměrného pokoje potřebovat až dvě-tři hodiny. Ale je to řešení třeb a pro prodejny, knihovny a další veřejné prostory, které se takto sterilizují přes noc. A pozr – UV-C větlo působí jako velmi intenzívní sluneční světlo – takže urychlí stárnutí některých plastů a zrychluje vyšisování barev.

Přenosná UV-C lampička? Je to výborná cesta sterilizace a dezinfekce, protože předměty nevystaujete vlhkosti ani vysoké teplotě. Sterilizace ozařováním UV-C paprsky je účinná a velmi šetrná ke sterilizovaným a dezinfikovaným předmětům. Používáte tak, že s rozsícenou lampičkou přejíždíte povrch věcí, které chcete sterilizovat nebo dezinfikovat. Většinu virů nebo bakterií zničíte po osvitu kolem 10 sekund, v podstatě všechny pak během 20s osvitu z bezprostřední blízkosti. Hodí se ke sterilizaci všech předmětů a povrchů – roušek, respirátorů, mobilních telefonů, peněženek, klíčů, rukavic, dětských dudlíků, kousátek a lahviček, hraček, příborů, vypínačů, klik apod. Výhodou je, že tuhle lampičku můžete mít v kapse nebo v kabelce kdykoli sebou. Do světla se ale nikdy nedívejte. UV-C světlo je neviditelné, ale stačí pár vteřin a může vyvolat zánět spojivek, delší pohled do zdroje UV-C světla může poškodit zrak.

 

112 Celkem čtenářů 1 Dnes čtenářů
http://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2020/05/před-a-po-bez-textu.jpghttp://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2020/05/před-a-po-bez-textu-150x150.jpgTomášEsejeVšechny rubrikyKterá ochrana před viry je nejúčinnější? Ano, samozřejmě - dobrá kondice, strava bohatá na vitamíny, zdravá životospráva, dobrý celkový zdravtní stav atd. Ale v tomhle článu se zaměřím přízemně na pomůcky, které nám pomohou, ať už jsme fit nebo ne. Tak nejdřív o pasívní obraně - nepusťte je k sobě Co...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii