Začetl jsem se do kreativních nápadů jakéhosi politika (nebo snad uměleckého týmu politiků?) na téma, jak vylepšit maturitu. Místo známek budou body, formulář bude zelený místo růžového a hlavně projdou všichni. Jupí!

Udělalo se mi smutno z toho, jak 30 let do věci mluví lidé, kteří dobře zmákli stranický sekretariát, ale v případě některých sami odmaturovali s odřenýma ušima a VŠ opustili po třetím neúspěšném pokusu o odevzdání bakalářské práce.

A co že je na tom špatně? 

No, totiž víme, k čemu maturita vůbec je? Je to kvalifikační předpoklad? Vstupenka na VŠ? Přechodový rituál – zkouška dospělosti? Reziduum středověku? 

Máme tu vztah – přijímačky na střední školu x studium na střední škole x maturitní zkuška x přijímačky na VŠ x pracovní kvalifikace. Propojené do hezky pospojované C&K struktury. Příkazy, zákazy, omezení, jednosměrné výhybky.

Tak první bod: Bojujeme s vytrvalou tendencí státu řídit, kdo smí na jakou střední školu a vynucování přijímaček v jednotný státem nařízený termín. A bojuje se o to, že by úředníci chtěli protočit dalších pár set mega ročně, což by zamaskovali jednotnými přijímačkami. Aniž to dává v jakékoli směru smysl. Prostě je to jen pro úředníky v Karmelitské snáz škatulkovatelné a pro část učitelů je fajn mít v ruce bič. Nepotřebujeme jednotný termín přijímaček, i byrokratům by stačilo k určenému datu vykázat, kdo kam nastupuje a identifikaci přihlášených dneska na potřebné úrovni zvládne i průměrný pornoserver. A už vůbec nepotřebujeme, aby stát řídil, co má být tou vstupní  branou. Proboha, nechme školy různé a pestré a nechme na jejich vedení, ať si samo vybere uchazeče podle kritérií, které v kontextu vzdělávacího plánu konkrétní školy dává nejvíc smysl.

V okamžiku, kdy by se státu povedlo zavést jakoukoli jednotnou vstupní bránu na střední školy, mohou na základkách své školní vzdělávací plány rovnou použít k podpalu ohýnku na opékání buřtů, protože větší hodnotu nebudou mít. Jednotná zkouška na konci devítky znamená konec různosti škol základních. Bude se učit to, co žákům zaručí úspěch ve zkoušce připravené školní inspekcí, firmou na kopání studní nebo Kosteleckými uzeninami – podle toho, kdo bude zrovna ministr. Každopádně je to jistý krok před rok 89.

Obsah studia střední školy je daný rámcovými vzdělávacími plány a doufám nikoho progresívního nenapadlo to měnit. A doufám, nikdo si nemyslí, že všechny školy mají být stejné, protože všichni studenti jsou stejní a je potřebné vygenerovat jednotného absolventa. Protože to fakt není správné, ani potřebné, to je nápad zhovadilý. Žáci a studenti jsou různí, mají různé vzdělávací potřeby a nota bene i rodinou zastávané různé životní hodnoty. A mají právo dostat vzdělání ne jednotné a vymyšlené nějakým mudrlantem, ale vzdělání, které co nejlépe naplní jejich vzdělávací potřeby.

Ano, trend by měl směřovat spíše k tomu, aby vznikaly vnitřně škálovatelné a co nejvíc průchozí střední školy, které by volbu specializace rozměnily do postupných dílčích voleb studenta a nenutily ho rozhodnout se víceméně neopravitelně o své životní cestě v patnácti letech, kdy větší část mladých lidí má v představách o svém budoucím životě docela hokej.

A stále bychom si měli připomínat, v jakém horizontu chceme naše školství a jeho obsah plánovat: Dnešní prvňák bude žít svůj ekonomicky aktivní život někdy v letech 2035-2080, coby důchodce se pravděpodobně dožije roku 2100. O věcech jako je trh práce, stav společnosti, kategorie kompetencí, které bude potřebovat… víme v tuhle chvíli pendrek. Budou jiné, než je dnes. To je jedna z mála jistot. Debata o tom, že by dnešní kapitáni průmyslu měli ovlivňovat podobu vzdělání je naprostým šílenstvím. Souvisí to s maturitou? No, jen si prohlédněte, jak vypadají pravidelná veledíla CERMATu, s čím vlastně počítají a jaké kompetence od maturantů čekají.

Na konci střední školy je velký otazník. K čemu má sloužit maturita? Možných odpovědí je řada a podle dané odpovědi musí vypadat i podoba té maturity. Jako přechodový rituál je to hezké i tak, jak to miulách sto padesát let bylo. Se vší tou tradicí. V tom případě to nechme na škole a nekafrejme do toho.

Jestli je to předpoklad čehokoli, jsme se státní maturitou úplně mimo mísu. Jestli známky nebo procenta, to už je jen bezvýznamný detail. 

Stejně marná je debata, jestli má být povinnou součástí matematika. S odkazem, že studentům nejde. Ne, nemá. Jestli studentům nejde, tak ji musme lépe učit. Ne z ní nařídit maturitu. A že je matematika základ civilizace a myšlení a tak vůbec? To si o řečti, latinské literatuře a teologii mysleli dlouho také. A že se jinde žáci neučí myslet? Proboha! Ale to je chyba, ne výlučnost matematiky. Pokud máme ve škole předměty, kde se žáci neučí myslet, prostě je učíme špatně! Soustřeďme se tedy na to, jak lépe učit, a ne na to, co jim nařídíme k přezkouošení.

Pokud má maturita sloužit vysokým školám jako informace o kompetenci uchazečů ve smyslu certifikační autority, musí zde vzniknout různorodá nabídka takových certifikací a tím, kdo bude určovat, kterou ti uchazeči mají mít, nesmí být úředník, ale vysoká škola. Stát u toho vůbec nemusí být. A současně u toho vůbec nemusí být ani střední škola. Viz můj neuvěřitelných 10 let stará článek zde: https://sedmavlna.cz/tou-statni-maturitou/

Už jsem si vyslechl tolik nářků, že by se střední školy staly zbytečnými a že by si ti studenti rovnou v prváku chodili složit certifikovanou zkoušku na vejšku, a že je potřeba, aby odchození střední bylo povinné… Není. Ředitel střední školy, který má pocit, že by tím přišel o studenty, by se rovnou měl sebrat a jít živit něčím jiným. Střední školy by měla nabízet tak kvalitní vzdělávací program, aby ji studenti chtěli absolvovat kvůli tomu, co se naučí, ne kvůli papíru. A to je jeden z kruciálních bodů našeho školství: Jsme posedlí papíry a diplomy. Už od první třídy navykáme děti na fetiš známek a vysvědčení, místo abychom je navykali na radost z objevování a učení se.

Prostě to oddělme. Střední škola je tu kvůli tomu, aby se mladý člověk něco naučil, certifikovaná zkouška zjišťuje, jestli má jít na nějakou konkrétní vysokou. S tím, že když ji nezvládne jeden rok, zvládne ji třeba jindy. 

Nápad, že ji všichni dostanou tak nějak kontumačně je zprominutím hloupý. Jestli by nějakou zkoušku měli automaticky dostat všichni, tak tu zkoušku zrušme, protože bude mít nulovou hodnotu a nulovou vypovídací schopnost.

Že bychom tím konečně naplnili lidské právo, že všichni mohou jít studovat? Pardon, ale to je představa z opiového snu. Ano, všichni lidé mají právo jít zkusit, jestli jejich schopnosti stačí na vysokoškolské studium. Posoudit to nemá ni úředník sepisující cancy o maturitě, ani ombudsman, dokonce ani učitel střední školy – ale vysoká škola, kam se hlásí. Žádné univerzální lidské právo, které by každému zaručovalo, že musí být přijat k vysokoškolskému studiu, neexistuje.

Ale zpět k té maturitě. Zjednodušme to: Odstřihněme CERMAT od státu. Zrušme koncept povinné státí maturity se vším nabaleným smetím kolem. Jestli se bude chtít stát jednou z řady certifikačních autorit, nechme je. Jestli se rozpustí, jejich věc. Stát žádný CERMAT nepotřebuje. Že tím přijdeme o všechny ty stamiliony, co jsme do státní maturity nasypali? Ale o ty už jsme dávno přišli! Jsou utracené, promrhané, prostě jsou pryč. O nich řeč není! Debata je, jestli v tom omylu bude pokračovat a vyhazovat další peníze a další a další ročníky protlačovat zhovadilým systémem, nebo jestli ten systém opravíme. Body nebo procenta to přitom fakt ani nezkazí ani nezachrání.

888 Celkem čtenářů 3 Dnes čtenářů
http://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2019/09/shocked-man.jpghttp://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2019/09/shocked-man-150x150.jpgTomášVzdělání a vzdělávací politikamaturita,státní maturita,střední škola,vzděláníZačetl jsem se do kreativních nápadů jakéhosi politika (nebo snad uměleckého týmu politiků?) na téma, jak vylepšit maturitu. Místo známek budou body, formulář bude zelený místo růžového a hlavně projdou všichni. Jupí! Udělalo se mi smutno z toho, jak 30 let do věci mluví lidé, kteří dobře zmákli stranický sekretariát,...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii