Sedmá Vlna

early music

Zobrazeny 2 výsledky

  • Ahma Fraujins - hudba a magie

    Ahma Fraujins – Hudba a magie na dvoře gótského krále Totily

    Ahma Fraujins – Hudba a magie na dvoře gótského krále Totily

    Hudba a magie

    Hudba a magie u starých národů splývaly. Magie se vždy zpívala a těžko si bylo možné představit hudbu bez mystického obsahu. I tanec patřil k mystickým rituálům a každá hudební produkce a každý hudební prožitek měl dokonale vymyšlený a generacemi vyzkoušený duchovní význam. Gótský mečový tanec byl přímočarou dynamickou meditací. Hudba byla odpradávna osvědčenou cestou k mystickým zážitkům.

    Věděli to stavitelé starodávných dolmenů a věděli to i staří Germáni. Fakt, že jsme to téměř zapomněli my, na věci nic nemění. Máme příležitost smýt všechen balast bezduché, stejně jako racionalizované „vážné“ hudby, a vrátit se ke kořenům. Umění Hudby je cestou přes hranice prostoru, času i světa.

    Termín Umění Hudby se také po celý středověk, kdy byla mimokřesťanská mystika a magie označována za „čarodějnictví“ a její praktikování trestáno smrtí, užíval mezi zasvěcenými jako kryptogram magie, stejně jako runy, které ve středověku uměli číst již jen zasvěcení, platily za „čarodějnické písmo“. Není náhodou, že celý středověk opíral svou hudební teorii o dílo filosofa, konzula a důvěrníka krále Theodoricha, Severina Boëthia, ve kterém jsou vyložené vyčerpávající poznatky o Umění Hudby. Z jeho dnes víceméně zapomenuté a nepochopené Institutione de musica libri quinque čerpali mystici, astrologové i alchymisté několik století. Za klíčový text k chápání středověké hudby (zejména duchovní) a estetiky platí dodnes.

    „Merseburská“ zaklínadla měla hudební podobu, stejně jako další „písně“ měly magický obsah. Umění Hudby patří k formám esenciální magie, kněžna Lukarin znala klíč k její podstatě. Její zpívaná magie zní i z tohoto CD.

    Umění Hudby je rituálem.

    Umění Hudby je branou do Světla.

    Vstupte.

    Ukázky

    Ik im liuhat >>

    Bloddenwedina píseň >>

    jah quth duim >>

    Hudbu si nejlépe vychutnáte při čtení románu Králův Havran!

    99,00 
  • Buoh všemohúcí

    Buoh všemohúcí

    Album, na kterém jsou nahrané nejstarší památky česky zpívané duchovní hudby. Od těch nejznámějších (Hospodine, pomiluj ny, Svatý Václave… až po méně známé duchovní památky z počátku 15. století.

    Česky zpívaná duchovní hudba

    Není žádným překvapením zjištění, jak relativně málo památek původní české a česky zpívané duchovní hudby z období do poloviny 15. stol. se dochovalo. Vysvětlení je prosté – duchovní hudba se zpívala především latinsky a latinskými texty svou hudbu zpravidla opatřovali i významní čeští autoři. Český text tak získaly pouze nejoblíbenější chorály a písně, které svým způsobem zlidověly a byly zpívány i laiky.

    Tím je vysvětlen onen překvapující pocit, který po poslechu tohoto CD má posluchač, který má představu, jak zní gregoriánský chorál. Písně z tohoto výběru opravdu znějí jinak, než chorál zpívaný benediktýnskými mnichy. Interpreti je zcela cíleně nahráli tak, jak snad reálně zněly, když je – byť při bohoslužbě nebo při církevním svátku – zpívali středověcí laici. CD Buoh všemohúcí tak rozhodně nezaznamenává to, co jste v Českých zemích mohli nejčastěji při středověké bohoslužbě slyšet (valná většina středověké hudby byla latinská a svou univerzalistickou podstatou kosmopolitní), ale esenci toho, co jste rozhodně nemohli slyšet nikde jinde než v Českých zemích.

    Ahma Fraujins

    je soubor (původně pouze sbor), který se svými studenty založil středoškolský profesor historie, hudebník a spisovatel dr. Tomáš Houška. Jméno získal podle gótské písně a v překladu znamená Duch Boží. Soubor zatím natočil ještě další dvě CD – „Ahma Fraujins“ s unikátními nahrávkami hudby a zpívané magie dvora gótských králů ze 6. století a „Castel del Monte“ s mystickým „léčivým“ zpěvem a podprahovými stimuly.

    Hospodine, pomiluj ny

    Nejstarší česká duchovní píseň. Poprvé je doložena z roku 1055, kdy byla zpívána při volbě knížete Spytihněva. Nejstarší dochovaný zápis pochází z kroniky břevnovského mnicha Jana z Holešova z roku 1397. Ovšem její původ se klade do 10. – 11. století, za autora býval někdy považován i svatý Vojtěch. Její text je původně volným překladem Litanie ke všem svatým, která se zpívala při významných příležitostech. Zjednodušená linie melodie a prostý český text tuto píseň zpřístupnil i laikům. Během středověku byla spolu s následující písní používána jako v podstatě česká hymna.

    Svatý Václave

    Tato píseň svou hudební formou vychází z chorálu, ovšem její struktura je výrazně písňová. Vznikla patrně na přelomu 11. a 12. století, kdy kult svatého Václava nabral rozměr českého národnostního a ideologického sebedefinování. Patrně byla už počátku psána především pro laiky. Dodnes se hraje a zpívá při nejslavnostnějších událostech souvisejících s českou státností.

    Buoh všemohúcí

    Zápis této písně pochází z rukopisu datovaného do roku 1320. Buoh všemohúcí je volnou parafrází na německou píseň Christ ist erstanden ze 12. stol., která se zpívala obvykle v závěru velikonoční hry. V českém prostředí byly často obě písně zpívány paralelně česko-německy. Kromě českého a německého textu se zpívaly i dvě verze textu latinského (Deus omnipotens), který se často zpíval v polyfonním organálním stylu. Touto písní byla ovlivněna polská Bogurodzica a je dochovaná i verze, kdy se zpívala ve český stylu českého motetu. Přestože církev zakazovala zpěv laiků při bohoslužbách Buoh všemohúcí (a také první dvě a poslední píseň z tohoto CD) tvořila výjimku.

    Doroto, panno čistá

    Z rukopisu Vyšebrodského (kolem r. 1410), píseň vznikla patrně ve druhé pol. 14. stol.

    Otep myrrhy

    Jde o jednohlasý neliturgický zpěv („český“ zpěv – cantium boemicale), pochází ze 14. stol. a jeho stavba je silně ovlivněna francouzskou módou na lucemburském dvoře. Poetický text je parafrází na Šalamounovu Píseň písní. Zápis pochází z rukopisu Vyšebrodského z roku cca 1410.

    Radujme se, dočekavše

    Píseň pochází z předhusitského období na počátku 15. stol., její zápis je z Jistebnického kancionálu z r. cca 1420.

    Plankus Panny Marie

    Druhá polovina 14. stol.

    Otčenáš

    Jistebnický kancionál (cca 1420)

    Navštiv nás, Kriste žádúcí

    Píseň pochází z předhusitského období na počátku 15. stol., její zápis je z Jistebnického kancionálu z r. cca 1420.

    Andělíku rozkochaný

    Z vyšehradského sborníku spisů Tomáše Štítného z roku 1396. Tato laická píseň má sice duchovní text, ovšem byla zpívána nejčastěji jako píseň milostná a text byl vnímán symbolicky.

    Už proroctví Daniele (Danielis prophetia)

    15. stol.

    Vizmež pacholíčka

    Píseň vznikla patrně po roce 1378, tento zápis pochází z Rukopisu Vyšehradského, kolem r. 1450.

    Nuž křesťané viery pravé

    Podle Jistebnického kancionálu (cca 1420) napsal tuto píseň Jan Čapek r. 1417.

    Jezu Kriste, ščedrý kněže

    Píseň vznikla pravděpodobně ve druhé půlce 14. stol. Hudební zápis a 1.- 21. sloka textu této verze pochází z Jistebnického kancionálu (cca 1420), 22. – 29. sloka textu pochází z jiného rukopisu někdy z poloviny 15. stol.

    Spiritual music sung in the Czech language

    It is not a big surprise that a relatively small number of original Czech sung spiritual music from the period up to the middle of the 15th century was preserved. The explanation is simple: spiritual music was mostly sung in Latin. Even important Czech authors added Latin lyrics to their music. The Czech lyrics were preserved only in the most popular chorals and songs which became folklorized in a way and were also sung by amateurs.

    This explains the surprising feeling of the listener of this CD who has a „ picture“ of how a Gregorian choral should sound. The songs from this collection sound different from the chorals sung by Benediktin monks. The interpretors recorded them, just as they might have sounded in reality – sung by amateurs during the masses or religious feasts. The CD (The allmighty God) doesn’t at all present what could have mainly been heard during Middle Age mass in the Czech lands (the majority of Middle Age music was Latin and cosmopolitan) but the essence of what could only have been heard in the Czech lands and nowhere else.

    © Ahma Fraujins 1999

    Songs

    Hospodine pomiluj ny

    The oldest Czech spiritual song. It is first mentioned in the year 1055, when it was sung during the elections of the duke Spytihnev. The oldest written trace comes from the year 1397 from the chronicle of Jan from Holešov – a monk from Břevnov. But however the origins are assumed to be in the 10 – 11 century St Vojtech was also considered to be its author. The lyrics is originally a free translation of the „Litany to all saints“ which was sung on special occasions. A simplified melody and a plain Czech lyrics made it accessible to laymen. During the Middle Ages it was regarded as the Czech anthem along with the following song.

    Svatý Václave / Saint Venceslas

    Considering its music form the song originates in a choral but its structure is very song-like. It was created in the 11-12th century, the time when the cult of Saint Venceslas became the Czech national and ideological self-definition. Its original version is sung on this CD. It was most probably composed mainly for layman. It is played and sung during the most solemn events dealing with the Czech state until present days but with a different melody originating in the 13-14th century.

    Buoh všemohúcí / God Allmighty

    The trace of this song comes from goes back to a handwriting from the year 1320. It is a free paraphrase to the German song „Christ ist entstanden“ from the 12th century mostly sung at the end of the Easter play. In the Czech environment both songs were often sung Czech-German parallely. Apart from the Czech and German texts two Latin versions were sung (Deus omnipotens) often in a polyphon organal style. The Polish song Bogurodzica was influenced by this song and a version sung in the style of a Czech motet has been preserved. Although the Church prohibited laymen singing during the masses God Allmighty as well as the first two and the last song of this CD were an exception to this rule.

    Doroto, panno čistá / Dorota, the virgin

    Taken from the handwriting of Vyšší Brod (from around the year 1410), this song most probably originates in the second half of the 14th century.

    Otep myrrhy / Bundle of myrrh

    A single voice, nonliturgic singing („Czech“ singing – cantium boemicale) comes from the 14th century and its structure is strongly influenced by French fashion on the court of Luxemburgs. The poetic text is a paraphrase to The Salomon´s Song of Songs. The writig comes from the handwriting of Vyšší Brod from the year 1410.

    Radujme se dočekavše / Let´ s rejoice

    The song originates in the pre-husit period from the beginning of the 15th century, its record coming from the kantional of Jistebnice from the year 1420.

    Plankus of the Virgin Mary

    The second half of the 14th century

    Otče náš / God our father

    The kantional from Jistebnice (1420)

    Navštiv nás, Kriste žádúcí / Come to us desirable Christ

    The song originates in the pre-husit period from the begining of the 15th century, its record comes from the kantional from Jistebnice from the year 1420.

    Andělíku rozkochaný / Frolic angel

    From the Vyšehrad collection of Tomáš Štítny from 1396. This layman song has spiritual lyrics but was sung as a love song and the text was perceived symbolically.

    The Proophecy of Daniel (Danielis prophetia)

    15th century

    Vizmež pacholíčka

    The song was created after the year 1378, the record of the song comes from the handwriting of Vyšehrad, around the year 1450

    Nuž křesťané… / Christians of the true faith

    Jan Čapek, a priest, wrote this song in 1417, it is taken from the kantional from Jistebnice (1420)

    Jesu Kriste, ščedrý knieže /  Jesus Christ, the generous priest

    The song was created in the second half of the 14th century. The musical form and the 1st-21st strophes of the text come from the kantional from Jistebnice. The 22nd- 29th strophes come from a different handwriting from the middle of the 15th century.

    99,00