Sedmá Vlna

Buoh všemohúcí

99,00 

Album, na kterém jsou nahrané nejstarší památky česky zpívané duchovní hudby. Od těch nejznámějších (Hospodine, pomiluj ny, Svatý Václave… až po méně známé duchovní památky z počátku 15. století.

Česky zpívaná duchovní hudba

Není žádným překvapením zjištění, jak relativně málo památek původní české a česky zpívané duchovní hudby z období do poloviny 15. stol. se dochovalo. Vysvětlení je prosté – duchovní hudba se zpívala především latinsky a latinskými texty svou hudbu zpravidla opatřovali i významní čeští autoři. Český text tak získaly pouze nejoblíbenější chorály a písně, které svým způsobem zlidověly a byly zpívány i laiky.

Tím je vysvětlen onen překvapující pocit, který po poslechu tohoto CD má posluchač, který má představu, jak zní gregoriánský chorál. Písně z tohoto výběru opravdu znějí jinak, než chorál zpívaný benediktýnskými mnichy. Interpreti je zcela cíleně nahráli tak, jak snad reálně zněly, když je – byť při bohoslužbě nebo při církevním svátku – zpívali středověcí laici. CD Buoh všemohúcí tak rozhodně nezaznamenává to, co jste v Českých zemích mohli nejčastěji při středověké bohoslužbě slyšet (valná většina středověké hudby byla latinská a svou univerzalistickou podstatou kosmopolitní), ale esenci toho, co jste rozhodně nemohli slyšet nikde jinde než v Českých zemích.

Ahma Fraujins

je soubor (původně pouze sbor), který se svými studenty založil středoškolský profesor historie, hudebník a spisovatel dr. Tomáš Houška. Jméno získal podle gótské písně a v překladu znamená Duch Boží. Soubor zatím natočil ještě další dvě CD – „Ahma Fraujins“ s unikátními nahrávkami hudby a zpívané magie dvora gótských králů ze 6. století a „Castel del Monte“ s mystickým „léčivým“ zpěvem a podprahovými stimuly.

Hospodine, pomiluj ny

Nejstarší česká duchovní píseň. Poprvé je doložena z roku 1055, kdy byla zpívána při volbě knížete Spytihněva. Nejstarší dochovaný zápis pochází z kroniky břevnovského mnicha Jana z Holešova z roku 1397. Ovšem její původ se klade do 10. – 11. století, za autora býval někdy považován i svatý Vojtěch. Její text je původně volným překladem Litanie ke všem svatým, která se zpívala při významných příležitostech. Zjednodušená linie melodie a prostý český text tuto píseň zpřístupnil i laikům. Během středověku byla spolu s následující písní používána jako v podstatě česká hymna.

Svatý Václave

Tato píseň svou hudební formou vychází z chorálu, ovšem její struktura je výrazně písňová. Vznikla patrně na přelomu 11. a 12. století, kdy kult svatého Václava nabral rozměr českého národnostního a ideologického sebedefinování. Patrně byla už počátku psána především pro laiky. Dodnes se hraje a zpívá při nejslavnostnějších událostech souvisejících s českou státností.

Buoh všemohúcí

Zápis této písně pochází z rukopisu datovaného do roku 1320. Buoh všemohúcí je volnou parafrází na německou píseň Christ ist erstanden ze 12. stol., která se zpívala obvykle v závěru velikonoční hry. V českém prostředí byly často obě písně zpívány paralelně česko-německy. Kromě českého a německého textu se zpívaly i dvě verze textu latinského (Deus omnipotens), který se často zpíval v polyfonním organálním stylu. Touto písní byla ovlivněna polská Bogurodzica a je dochovaná i verze, kdy se zpívala ve český stylu českého motetu. Přestože církev zakazovala zpěv laiků při bohoslužbách Buoh všemohúcí (a také první dvě a poslední píseň z tohoto CD) tvořila výjimku.

Doroto, panno čistá

Z rukopisu Vyšebrodského (kolem r. 1410), píseň vznikla patrně ve druhé pol. 14. stol.

Otep myrrhy

Jde o jednohlasý neliturgický zpěv („český“ zpěv – cantium boemicale), pochází ze 14. stol. a jeho stavba je silně ovlivněna francouzskou módou na lucemburském dvoře. Poetický text je parafrází na Šalamounovu Píseň písní. Zápis pochází z rukopisu Vyšebrodského z roku cca 1410.

Radujme se, dočekavše

Píseň pochází z předhusitského období na počátku 15. stol., její zápis je z Jistebnického kancionálu z r. cca 1420.

Plankus Panny Marie

Druhá polovina 14. stol.

Otčenáš

Jistebnický kancionál (cca 1420)

Navštiv nás, Kriste žádúcí

Píseň pochází z předhusitského období na počátku 15. stol., její zápis je z Jistebnického kancionálu z r. cca 1420.

Andělíku rozkochaný

Z vyšehradského sborníku spisů Tomáše Štítného z roku 1396. Tato laická píseň má sice duchovní text, ovšem byla zpívána nejčastěji jako píseň milostná a text byl vnímán symbolicky.

Už proroctví Daniele (Danielis prophetia)

15. stol.

Vizmež pacholíčka

Píseň vznikla patrně po roce 1378, tento zápis pochází z Rukopisu Vyšehradského, kolem r. 1450.

Nuž křesťané viery pravé

Podle Jistebnického kancionálu (cca 1420) napsal tuto píseň Jan Čapek r. 1417.

Jezu Kriste, ščedrý kněže

Píseň vznikla pravděpodobně ve druhé půlce 14. stol. Hudební zápis a 1.- 21. sloka textu této verze pochází z Jistebnického kancionálu (cca 1420), 22. – 29. sloka textu pochází z jiného rukopisu někdy z poloviny 15. stol.

Ukázka

Popis produktu

Album, na kterém jsou nahrané nejstarší památky česky zpívané duchovní hudby. Od těch nejznámějších (Hospodine, pomiluj ny, Svatý Václave… až po méně známé duchovní památky z počátku 15. století.

 

Česky zpívaná duchovní hudba

Není žádným překvapením zjištění, jak relativně málo památek původní české a česky zpívané duchovní hudby z období do poloviny 15. stol. se dochovalo. Vysvětlení je prosté – duchovní hudba se zpívala především latinsky a latinskými texty svou hudbu zpravidla opatřovali i významní čeští autoři. Český text tak získaly pouze nejoblíbenější chorály a písně, které svým způsobem zlidověly a byly zpívány i laiky.

Tím je vysvětlen onen překvapující pocit, který po poslechu tohoto CD má posluchač, který má představu, jak zní gregoriánský chorál. Písně z tohoto výběru opravdu znějí jinak, než chorál zpívaný benediktýnskými mnichy. Interpreti je zcela cíleně nahráli tak, jak snad reálně zněly, když je – byť při bohoslužbě nebo při církevním svátku – zpívali středověcí laici. CD Buoh všemohúcí tak rozhodně nezaznamenává to, co jste v Českých zemích mohli nejčastěji při středověké bohoslužbě slyšet (valná většina středověké hudby byla latinská a svou univerzalistickou podstatou kosmopolitní), ale esenci toho, co jste rozhodně nemohli slyšet nikde jinde než v Českých zemích.

Ahma Fraujins

je soubor (původně pouze sbor), který se svými studenty založil středoškolský profesor historie, hudebník a spisovatel dr. Tomáš Houška. Jméno získal podle gótské písně a v překladu znamená Duch Boží. Soubor zatím natočil ještě další dvě CD – „Ahma Fraujins“ s unikátními nahrávkami hudby a zpívané magie dvora gótských králů ze 6. století a „Castel del Monte“ s mystickým „léčivým“ zpěvem a podprahovými stimuly.

Hospodine, pomiluj ny

Nejstarší česká duchovní píseň. Poprvé je doložena z roku 1055, kdy byla zpívána při volbě knížete Spytihněva. Nejstarší dochovaný zápis pochází z kroniky břevnovského mnicha Jana z Holešova z roku 1397. Ovšem její původ se klade do 10. – 11. století, za autora býval někdy považován i svatý Vojtěch. Její text je původně volným překladem Litanie ke všem svatým, která se zpívala při významných příležitostech. Zjednodušená linie melodie a prostý český text tuto píseň zpřístupnil i laikům. Během středověku byla spolu s následující písní používána jako v podstatě česká hymna.

Svatý Václave

Tato píseň svou hudební formou vychází z chorálu, ovšem její struktura je výrazně písňová. Vznikla patrně na přelomu 11. a 12. století, kdy kult svatého Václava nabral rozměr českého národnostního a ideologického sebedefinování. Patrně byla už počátku psána především pro laiky. Dodnes se hraje a zpívá při nejslavnostnějších událostech souvisejících s českou státností.

Buoh všemohúcí

Zápis této písně pochází z rukopisu datovaného do roku 1320. Buoh všemohúcí je volnou parafrází na německou píseň Christ ist erstanden ze 12. stol., která se zpívala obvykle v závěru velikonoční hry. V českém prostředí byly často obě písně zpívány paralelně česko-německy. Kromě českého a německého textu se zpívaly i dvě verze textu latinského (Deus omnipotens), který se často zpíval v polyfonním organálním stylu. Touto písní byla ovlivněna polská Bogurodzica a je dochovaná i verze, kdy se zpívala ve český stylu českého motetu. Přestože církev zakazovala zpěv laiků při bohoslužbách Buoh všemohúcí (a také první dvě a poslední píseň z tohoto CD) tvořila výjimku.

Doroto, panno čistá

Z rukopisu Vyšebrodského (kolem r. 1410), píseň vznikla patrně ve druhé pol. 14. stol.

Otep myrrhy

Jde o jednohlasý neliturgický zpěv („český“ zpěv – cantium boemicale), pochází ze 14. stol. a jeho stavba je silně ovlivněna francouzskou módou na lucemburském dvoře. Poetický text je parafrází na Šalamounovu Píseň písní. Zápis pochází z rukopisu Vyšebrodského z roku cca 1410.

Radujme se, dočekavše

Píseň pochází z předhusitského období na počátku 15. stol., její zápis je z Jistebnického kancionálu z r. cca 1420.

Plankus Panny Marie

Druhá polovina 14. stol.

Otčenáš

Jistebnický kancionál (cca 1420)

Navštiv nás, Kriste žádúcí

Píseň pochází z předhusitského období na počátku 15. stol., její zápis je z Jistebnického kancionálu z r. cca 1420.

Andělíku rozkochaný

Z vyšehradského sborníku spisů Tomáše Štítného z roku 1396. Tato laická píseň má sice duchovní text, ovšem byla zpívána nejčastěji jako píseň milostná a text byl vnímán symbolicky.

Už proroctví Daniele (Danielis prophetia)

15. stol.

Vizmež pacholíčka

Píseň vznikla patrně po roce 1378, tento zápis pochází z Rukopisu Vyšehradského, kolem r. 1450.

Nuž křesťané viery pravé

Podle Jistebnického kancionálu (cca 1420) napsal tuto píseň Jan Čapek r. 1417.

Jezu Kriste, ščedrý kněže

Píseň vznikla pravděpodobně ve druhé půlce 14. stol. Hudební zápis a 1.- 21. sloka textu této verze pochází z Jistebnického kancionálu (cca 1420), 22. – 29. sloka textu pochází z jiného rukopisu někdy z poloviny 15. stol.

Ukázka

109 Celkem čtenářů 4 Dnes čtenářů
http://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2017/05/buoh.jpghttp://sedmavlna.cz/wp-content/uploads/2017/05/buoh-150x150.jpgAdminAlbum, na kterém jsou nahrané nejstarší památky česky zpívané duchovní hudby. Od těch nejznámějších (Hospodine, pomiluj ny, Svatý Václave... až po méně známé duchovní památky z počátku 15. století.   Česky zpívaná duchovní hudba Není žádným překvapením zjištění, jak relativně málo památek původní české a česky zpívané duchovní hudby z období do poloviny...Tomáš Houška - blog o hlavně budoucnosti, i když občas k ní docházíme přes historii

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí “Buoh všemohúcí”

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

86 + = 88